Doba rašení

Začátek rašení lze prakticky považovat za začátek vegetace. Na vyrašení mají rozhodující vliv průměrné denní teploty. Jabloně začínají rašit, pohybují-li se průměrné teploty kolem 10 °C. Obvykle dříve raší pupeny květní a jen zřídka tomu bývá opačně. Začátek rašení má velký praktický význam. Všechny odrůdy raně rašící jsou více vystaveny pozdním mrazům. Naopak pozdě rašící odrůdy unikají pozdním zimním mrazům a často i pozdním jarním mrazíkům v době květu.
PAŠKEVIČ (1933) uvádí, že v rámci určité odrůdy se začátek rašení mění jen nepatrně a zpravidla prý tato odchylka nebývá větší než 3 dny. Domnívá se, že rozdíly bývají způsobeny především podnoží, druhem půdy a expozicí vůči slunci. Naproti tomu VONDRÁČEK (1967) nezjistil vliv podnoží, majících dobrou přizpůsobivost, na nejdůležitější fenofáze naštěpovaných odrůd. Obvykle se za počátek rašení pupenů považuje stav, kdy se na vrcholku pupenů na prodlužujících výhonech ukazují konce zelených lístků nebo světlejší místa u pupenů květních. V úvahu se bere den, kdy vyraší 1/3 pupenů. MURAWSKI (1960) uvádí dobu rašení (i květu) ve dnech od počátku roku.
Dobu rašení (zvláště listových a květních pupenů) hodnotíme stejným schématem jako dobu květu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *