Synonyma a cizí názvy: Gravensteiner, Gravenstein, Calville de Grafenstein, Grafenštějnskoje želtoje, Grafsztynek Prawdziwy, Grave Stigne.
Původ: Německo. Pochází asi z Gravensteinu ve Šlesvik-Holštýnsku. Stará odrůda známá již v 18. století.
Znaky a vlastnosti stromu
Habitus: Koruny jsou velké až velmi velké, široké, rozložité, později až převislé, řídké, větve nasazuje v tupém úhlu.
Růst: Velmi bujný, obrůstá velmi špatně delším až dlouhým plodonosným dřevem, značně vyholuje. Ve školkách roste bujně a křivě a namrzá, a proto se provádí mezištěpování.
Výhony: Dlouhé, středně silné, mírně zakřivené, mezi pupeny rovné. Internodia jsou středně dlouhá, dosti nepravidelná. Výhony jsou červenavě hnědé, ve stínu nazelenalé, na vrcholu plstnaté, na bázi stříbřitě ojíněné. Lenticely malé, žlutavě hnědé, řídké, málo znatelné. Pupeny oválné, tupě zašpičatělé, přisedlé, šupiny načervenalé, po celém povrchu ochmýřené, sedící na značně vystouplých patkách, všechna tři žebra velmi znatelná. Květní pupeny velké, vejčité, protáhlé, nápadně načervenalé, málo ochmýřené. Dvouleté dřevo šedě olivově hnědé.
Listy: Velké, dlouze vejčité až dlouze eliptické, asymetrické, tmavě šedavě zelené, mdle lesklé, na rubu jen málo plstnaté. Okraj čepele je nepravidelně dvojitě pilovitý, povrch je mírně zvlněný, široce miskovitý, podélně málo prohnutý, špička krátká, ostřejší ke straně, málo ohnutá. Řapík je nasazen v tupém úhlu, je delší až dlouhý, středně silný, načervenalý včetně středního nervu, báze mírně ztlustlá. Palisty jen málo vyvinuté.
Květy: Velké až velmi velké, téměř ploché, velmi krásné. Korunní plátky bílé, pouze zpočátku slabě narůžovělé, široce eliptické až okrouhlé, na krátkých stopečkách, mírně nepravidelně zprohýbané, okraje nerovné, vzájemně se výrazně překrývající. Poupata po 5 – 6 v květenství, jen slabě narůžovělá, nepravidelně kulovitá. Kališní ušty široké, mírně nazpět ohnuté. Čnělky jsou silné, pevné, blizny přesahují úroveň prašníků.
Opylovací poměry: Špatný opylovač, kvete raně. Vhodní opylovači: Baumanova reneta, Bernské růžové, Boikovo, Coxova reneta, Jonathan, Krasokvět žlutý, McIntosh, Oldenburgovo, Ontario, Panenské české, Parména zlatá zimní.
Znaky a vlastnosti plodu
Tvar: Velmi variabilní, kulovitý, zploštěle kulovitý nebo vysoce kulovitý, největší šířka je obyčejně těsně pod polovinou plodů. Povrch plodu je oble a nepravidelně žebernatý, v kališní části silně hranatý, s žebry znatelnými po celém plodu. Ve tvaru jsou plody značně nevyrovnané, na příčném průřezu nepravidelně hranaté, podélně nesouměrné.
Velikost: Střední až větší, ve velikosti je vyrovnanost malá.
Slupka: Hladká, lesklá, středně mastná až mastná, bez ojínění, jemná, pevná, někdy jen málo narezivělá. Základní barva je žlutozelená, později žlutá, krycí barva je žíhaně nebo pruhovaně purpurově červená. Červená barva kryje 1/3 – 1/2 plodu. Lenticely jsou malé, rzivé, světle nebo zelenavě lemované, málo nápadné. Plody silně voní. Červená mutace je „rozmytě“, karmínově červená, velmi kontrastní se žlutou základní barvou a kryje 3/4 až celý plod. Líčko je široce nevýrazně žíhané.
Stopka: Krátká, středně silná, dřevnatá, někdy mírně zdužnatělá, zelenavě hnědá, mírně plstnatá a je v úrovni jamky nebo ji mírně přečnívá. Stopečná jamka je širší, hlubší, nepravidelná, zvlněná, nepatrně rzivě paprsčitá.
Kalich: Pootevřený až zavřený, větší. Ušty širší, dlouhé, vzpřímené, na bázi nazelenalé, šedě plstnaté. Kališní jamka je středně široká, hluboká, nepravidelná, nestejnoměrně tupě žebernatá, čistá nebo jen málo rzivá.
Dužnina: Bělavě žlutá, jemná, křehká, velmi šťavnatá. Po rozkrojení hnědne. Chuť je sladce navinulá s velmi výrazným kořenitým aromatem, velmi osvěžující, příjemná, výborná. Plody výrazně voní.
Jádřinec: Velký, dutoosý, nepravidelný, široce cibulovitý. Pouzdra široce otevřená do větší osní dutiny, stěny potrhané. Semena špatně vyvinutá.
Doba zrání: Sklízí se od začátku září až do poloviny září, a to podle stanoviště. Předčasné sklizené ovoce nemá optimální chuť, a poněvadž před plnou zralostí padá, je nutné sklizňovou zralost pečlivě určovat. Konzumní zralosti dosahuje brzy po sklizni a vydrží do konce října i déle. Později však ztrácí chuť a moučnatí.
Hospodářské vlastnosti
Plodnost: Pozdní až velmi pozdní, vysokokmeny začínají plodit v 8 – 10 letech, výrazně střídavá, celkově menší. Plody jsou nasazeny po 1, výjimečně po 2 – 3. Plody velmi snadno před sklizní padají.
Vhodné tvary a podnože
Je vhodné pro kmenné tvary, polokmen, čtvrtkmen na semenáči A2, M 11 a M 1. Nižší tvary se nedoporučují, neboť vytváří velké převislé koruny. Na malých tvarech a na ovocných stěnách je málo produktivní pro omezenou velikost korun.
Nároky na prostředí
Vyžaduje hlubší, vlhčí a úrodné půdy v I. – III. zóně, vyšší vzdušnou vlhkost, střední až vyšší chráněné polohy v podhorských oblastech anebo poblíž vodních ploch. Nesnáší suché půdy a větrné polohy, kde hodně opadává.
Odolnost
Proti strupovitosti málo odolné, padlím trpí méně. Proti mrazu jen středně odolné. Nadměrně velké plody z přehnojených půd trpí někdy hořkou skvrnitostí plodů. Je velmi citlivé na onemocnění virovou „zploštělostí větví“ a je používáno jako velmi dobrý indikátor při testování této choroby.
Schopnost k přepravě
V době sklizně dosti dobrá, v době konzumní zralosti je třeba opatrného zacházení s plody.
Celkové zhodnocení
Přednosti: Výborná chuť s velmi kořenitým, výrazným aromatem. Je jednou z nejchutnějších odrůd vůbec.
Nedostatky: Pozdní nástup plodnosti, nižší úrodnost, střídavá plodnost, nevhodný růst pro intenzívní formy pěstování, padání plodů před sklizní, dosti velká náročnost na stanoviště a malá odolnost proti strupovitosti.
Poznámky
V prvních létech musíme provádět středně hluboký řez, později mírnější zakracování základních větví. Koruny se nevytvářejí pravidelně a špatně se rozvětvují a obrůstají. Jakmile se dostane do bujného růstu a korunka je již zapěstována, řez omezíme jen na průklest. Stromy se musejí vysazovat řidčeji, jinak se ovoce nevybarvuje. Na zákrsky, a zejména na vřetenovité zákrsky, není vhodná, protože zde nemá potřebnou velkou plochu k plodnosti a rovněž silný růst s rozložitými korunami znemožňuje obdělávání a ošetřování. Grávštýnské je velmi variabilní a bylo již získáno více barevných mutací. U vybraných mutací je třeba provádět soustavnou selekci a tak udržovat získané vlastnosti mutanta. Pokud pěstujeme Grávštýnské, vysazujeme raději barevnou mutaci Grávštýnské červené, které je rozšířeno v Polsku a udržuje se i u nás.
Grávštýnské červené se liší barvou plodů. Osobné vlastností jsou přibližně stejné, někdy se však uvádí i lepší plodnost, ale horší růst, i když to nebylo zatím průkazně ověřeno.
Grávštýnské červené doporučujeme pro samozásobitelské zahrady kolem rekreačních chat a chalup v podhorských oblastech. Do zahrádek jen tam, kde se již nedaří James Grieve. Pro tržní ovocnářství se nehodí.
Hlavní znaky pro rozpoznání
Habitus, široce a ploše kulovité koruny, bujný růst, u barevné mutace typické vybarvení, chuť a zejména vůně plodů.