Konec vegetačního období

Někteří pomologové doporučují hodnotit tento znak, neboť neexistuje žádný vztah mezi začátkem vegetačního období (rašení) a jejím ukončením (PAŠKEVIČ 1933, REJMAN – ZALIWSKI a kol. 1956, VONDRÁČEK 1961). Odrůdy s dlouhou vegetační dobou (Ontario, Matčino) hůře vyzrávají ve dřevě a častěji namrzají.
PAŠKEVIČ (1933) považuje za konec vegetačního období opadnutí větší části listů na stromě. KOHOUT (1960a) sleduje začátek hromadného padání listů (kdy opadlo 25 % listů) a konec hromadného opadu (kdy již téměř všechny listy opadly). V rámci odrůdy mohou existovat rozdíly v ukončení vegetačního období vlivem různých podmínek půdních, vlhkostních i podmínek výživy; např. na půdách těžších a vlhčích zůstávají listy na stromě déle a naopak na půdách sušších opadávají dříve (PAŠKEVIČ 1933).
Konec vegetačního období (tj. opad většiny listů) sledujeme stejným způsobem jako dobu rašení a dobu květu po dobu 5 let od začátku plodnosti. Výsledky hodnotíme obdobným způsobem, avšak s tím rozdílem, že za základní považujeme odrůdy Průsvitné letní a Boskoopské červené. Průsvitné letní řadíme do skupiny odrůd se středně ranou vegetační dobou (tvoří hranici se skupinou odrůd, které ukončují vegetační období velmi brzy). Boskoopské červené řadíme do skupiny odrůd, které ukončují vegetační období pozdě (tvoří hranici se skupinou odrůd s velmi pozdní vegetační dobou. Průměrný rozdíl ve dnech (za 5 let) mezi těmito odrůdami dělíme třemi a takto získaná hodnota ve dnech vymezuje jednotlivé skupiny. Podle délky vegetačního období rozlišujeme odrůdy: 1. velmi časné (rané), 2. časné, 3. středně časné (Průsvitné žluté), 4. středně pozdní, 5. pozdní (Boskoopské červené), 6. velmi pozdní.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *