Synonyma a cizí názvy: Žádné nemá.
Původ: Kanada, kde ji vyšlechtil W. T. MACOUN jako nahodilého semenáče odrůdy McIntosh na pokusné stanici v Ottawě v roce 1927.
Rozšíření: Jako letní odrůda je omezeně množena v USA a v SSSR. U nás je rozšiřována jen místně u drobných pěstitelů.
Znaky a vlastnosti stromu
Habitus: Koruna je vznosně kulovitá, hustší, úhel nasazení základních větví je poněkud ostřejší, středně dobře obrůstá krátkým plodonosným dřevem.
Růst: V mládí středně silný až silný, v plodnosti jen středně silný, v mládí se vyplatí rozevírat koruny řezem nebo v menším měřítku na zahrádkách rozpěrkami, neboť korunky jsou jinak úzké. Ve školce roste středně silně, rovně, dá se pěstovat z oček bez mezištěpování.
Výhony: Středně silné, dlouhé, středně zakřivené, tvarově mírně kolénkovité. Internodia jsou středně dlouhá, dosti pravidelná. Barva výrazně červenohnědá, silně lesklá, vrchol výhonu mírně ochmýřený, ostatní část jen nepatrně jemně ojíněná. Lenticely jsou kulaté, světle žlutohnědé, řídké, málo nápadné. Pupeny protáhle zakulacené, velké, šupiny načervenalé, špičky šedě ochmýřené; sedí na malých patkách s málo znatelnými žebry. Květní pupeny velké, široce kuželovité, ostře zašpičatělé, šupiny jasně červenohnědé, jen na špičce ochmýřené. Dvouleté dřevo je zabarveno šedohnědě a velice se od výhonu liší barvou.
Listy: Středně velké až velké, okrouhle eliptičné, tvarově nevyrovnané, asymetrické, světleji zelené, lesklé, naspodu jen málo plstnaté. Okraj čepele je jemně vroubkovaný, povrch čepele je zprohýbaný okolo středního nervu, podélně dolů je hodně prohnutý, vrcholové listy rovnější, špička užší, krátká, ostře vybíhající, rovná. Řapík je nasazen v tupém úhlu, středně dlouhý a silný, načervenalý. Palisty malé, štětinkovité.
Květy: Středně velké až menší, široce miskovité. Korunní plátky bílé, mírně narůžovělé, široce eliptičné se zvlněným okrajem, ploché, málo zvlněné, vzájemně se nedotýkající. Poupata po 4 – 5 v květenství, světle narůžovělá, žlutobíle žilkovaná, kulovitá. Kališní lístky středně dlouhé, nazpět ohnuté. Blizny jsou v úrovni prašníků.
Opylovací poměry: Dobrý opylovač, kvete středně raně. Vhodní opylovači: Wealthy, Průsvitné letní, James Grieve, Early Red Bird.
Znaky a vlastnosti plodu
Tvar: Kulovitý, nejširší v polovině plodu, povrch oblý, v kališní části mírně žebernatý, stopečná část ploše zaoblená, příčný obrys nepravidelně kruhovitý, podélný řez je nesouměrný. Tvarová vyrovnanost plodů je střední.
Velikost: Střední, vyrovnanost ve velikosti menší.
Slupka: Hladká, nemastná, pevná. Základní barva je zelenavě žlutá, krycí barva purpurově červená, „rozmytá“ s nafialověle červeným žíháním. Červená barva kryje 1/2 plodu. Po celém plodu jsou rozesety bílé lenticely, které jsou zvláště v krycí barvě nápadné. Plody jsou silně fialově ojíněné.
Stopka: Středně dlouhá, středně silná, úroveň jamky mírně přesahující. Stopečná jamka je většinou hluboká, širší, nazelenalá, slabě rzivá, méně pravidelná.
Kalich: Zavřený, středně velký až menší. Ušty jsou kratší šedozelené, mírně plstnaté. Kališní jamka je středně hluboká, užší, nepravidelná, jemně hrbolatá, čistá.
Dužniny: Bělavá, jemná, křehká, šťavnatá, silně voní. Po rozkrojení slabě hnědne. Chuť je navinule sladká, silně aromatická, velmi dobrá až výborná; připomíná McIntosh.
Jádřinec: Středně velký, ředkvovitý, střední pouzdra ostře zašpičatělá, otevřená do větší osní dutiny, obsahující dobře vyvinutá semena.
Doba zrání: Sklízí se v polovině srpna, na zahrádkách se vyplatí sklízet plody nadvakrát, konzumní zralosti dosahuje po několika dnech až týdnu a vydrží do září. Dá se velmi dobře uchovat v chladírnách, čímž se značně prodlouží možnost obchodního využití této odrůdy.
Hospodářské vlastnosti
Plodnost: Plodit začíná raně. Plody nasazuje po 2 – 3 ve větších shlucích. Zpočátku plodí pravidelně, později v plné plodnosti má tendenci plodit střídavě. Celková plodnost je dobrá.
Vhodné tvary a podnože
Je vhodná téměř pro všechny tvary, i když na vysoko- a polokmenech se nedociluje požadované kvality plodů. Polokmeny lze vysazovat na semenáčích, čtvrtkmeny na M 1, A2. Především se hodí na zákrsky na podnožích M 2 a 4, vřetenovité zákrsky na M 9, 4 a někdy i M 2. Vhodná je do pásových výsadeb, méně vhodná je pro přísnější tvarované palmety.
Nároky na prostředí
Hodí se do všech oblastí I. – III. zóny, ovšem vysokou kvalitu docílíme zejména v úrodných půdách, v chráněných polohách, ale nikoliv ve vlhkých a studených půdách nebo na uzavřených vlhkých stanovištích. V teplejších oblastech lze tržně využít ranějších sklizní.
Odolnost
Strupovitostí trpí velmi silně, proti padlí je méně odolná. Odolnost proti mrazům je velmi dobrá.
Schopnost k přepravě
Vyžaduje velmi opatrnou sklizeň, protože plody jsou hustě nahloučené a snadno se otlačují. Potřebují pečlivé balení. Menší otlačeniny se částečně ztratí, neboť slupka je tuhá a pružná.
Celkové zhodnocení
Přednosti: Hlavní předností je chuť ovoce, stolní jakost, odolnost proti mrazům a vhodná konzumní zralost, která v našich podmínkách vyplňuje období mezi letními jablky a odrůdou James Grieve.
Nedostatky: Velmi malá odolnost proti strupovitosti a menší proti padlí, nestejnoměrné vybarvení a velikost ovoce, horší schopnost přepravy. Plody nevybarvené a malé nemají již typickou chuť.
Poznámky
Výchovný řez je nutno provádět středně hluboko a snažit se řezem otevřít korunky. Průklestem je nutno zajistit dobré osvětlení plodů v koruně. Střídavou plodnost se snažíme odstranit redukcí plodného obrostu, středně hlubokým detailním zmlazovacím řezem a zvýšenou dávkou hnojiv. Zmlazení se projevuje nadměrným růstem výhonů, které korunu zahušťují. V létech s nadměrnými srážkami je třeba zvýšit počet postřiků proti strupovitosti, jinak jsou malé a napadené plody téměř bezcenné.
Melbu a zvláště pak její barevnější mutaci Red Melbu doporučujeme plně do zahrádek a v případech zajištění přímého odbytu pro místní trh i do větších samozásobitelských výsadeb.
Hlavní znaky pro rozpoznání
Světlejší, červenohnědé, silně lesklé výhony, světle zelený lesklý list, ojíněné plody s charakteristickou vůní, chutí a dosti typický tvar plodu s ojíněným povrchem.
Red Melba
Mutace odrůdy Melba, získaná kochicinem v Kanadě v Ottawě v roce 1951.
Podle našich zkušeností není žádných podstatných rozdílů v růstových vlastnostech mezi touto mutací a původní odrůdou. Rozdíl je ve vybarvení plodů.
Red Melba je lépe vybarvená. Červená barva kryje 2/3 až 3/4 plodu a vytváří líbivé, značně ostré kontrasty mezi červenou krycí barvou a světlým líčkem. V červené barvě nejsou již tak znatelné otlačeniny. Často se také uvádějí lepší chuťové vlastnosti plodů, ale tento poznatek není zcela průkazný, poněvadž v obou případech, pokud jsou plody dobře vyvinuté, jsou vysoce jakostní. Z pěstitelského hlediska je výhodnější pěstovat tuto barevnou mutaci.