Plodnost (úrodnost) je ovlivněna podnebím, stanovištěm, agrotechnikou, hnojením, podnoží apod. Pro hodnocení úrodnosti se mají odrůdy štěpovat na jednoleté podnože, nejlépe vegetativně rozmnožované. LORD (1967) na základě PRESTONOVÝCH výsledků uvádí, […]
Charakter a schopnost rozvětvování jsou z hlediska hospodářského považovány za velmi důležité odrůdově charakteristické znaky (VENJAMINOV 1953, VÁVRA 1955, REJMAN – ZALIWSKI a kol. 1956, STRAKA 1962, LESJUK 1965). Očkovanci […]
U korun se nejčastěji sleduje jejich tvar, hustota a charakter větvení (VENJAMINOV 1953, VÁVRA 1955). KRÜMMEL a kol. (1956) uvádějí, že typickou přirozenou korunu lze nalézt jen u neřezaných volně […]
Posuzování absolutního růstu lze provádět jen u stromů pravokořenných. Prakticky však stačí znalost relativního růstu, získaná pozorováním stejně starých stromů různých odrůd na stejné podnoži, ovšem za předpokladu, že tato […]
PAŠKEVIČ (1933) je přesvědčen, že existují vztahy mezi anatomickou stavbou rostlinných orgánů a určitými biologickými zvláštnostmi odrůd. Například tvrdí, že existuje vztah mezi středním průměrem buněk mezofylu a dobou zrání […]
REJMAN – ZALIWSKI a kol. (1956) považují palisty za znak, který je odrůdově málo charakteristický vzhledem k malým rozdílům mezi odrůdami a značné proměnlivosti v rámci odrůdy. Jejich velikost bývá […]
Listy jsou rozloženy na výhonech na vzestupné šroubovici. U jabloně obchází šroubovice dvakrát výhon, než dospěje k listu, který stojí nad listem výchozím. Když dělíme počet spirál kolem výhonu počtem […]
VÁVRA (1961) používá pro pupen termínu očko jen tehdy, dokud sedí v paždí listových řapíků. Na dospělém stromě se nacházejí tyto druhy pupenů: 1. Květní pupeny jsou vlastně smíšené, protože […]
Jabloně nasazují plody na různých plodných větévkách (plodonosném obrostu). GOURLEY (1927) rozeznává u jabloní pouze tři základní typy plodonosných útvarů: První typ je charakterizován krátkými plodnými útvary „spury“, vznikajícími především […]
