Synonyma a cizí názvy: Krasokvět americký, Yellow Bellflower, White Bellflower, Bellefleur jaune, Gelber Bellefleur, Metzgers Calville, Linneous pippin, Belfler želtyj, Pepina Lenneusza.

Původ: USA. Pochází z Burlingtonu, ze státu New Jersey. V Severní Americe se pěstoval již na začátku 19. století.
Rozšíření: V zahraničí je nejvíce rozšířen v Severní Americe, ve Francii a v jižních republikách Sovětského svazu. U nás se dosud pěstuje v teplejších oblastech.

Znaky a vlastnosti stromu

Habitus: Koruny jsou v mládí vysoce kulovité, později široce kulovité až převislé, husté, nepravidelně uspořádané.
Růst: Zpočátku silný, později středně silný. Přiměřený růst si udržuje i v údobí plné plodnosti. Větve obrůstají převislým tenkým plodonosným dřevem. Ve školce roste silně, ale křivě a výhony jsou slabé; proto je lépe štěpovat tuto odrůdu v korunce.
Výhony: Dlouhé, tenké, šlahounovité, zakřivené, tvarově málo kolénkovité. Internodia středně dlouhá, málo pravidelná. Barva výhonu je žlutohnědá, ve stínu nazelenalá, vrcholek šedě plstnatý, spodní část stříbřitě ojíněná. Lenticely jsou čárkovité, řídké, méně nápadné, světle nažloutlé. Pupeny jsou velké, na bázi širší, zašpičatělé, mírně odstálé, šupiny červené, špičky ochmýřené, sedí na vystouplých, ostruhovitých patkách s ostře vyznačeným středním žebrem. Květní pupeny dobře vyvinuté, zašpičatělé, šupiny červené, okraje šupin a špička ochmýřené. Dvouleté dřevo je šedohnědé s vystouplými lenticelami.
Listy: Středně veliké, protáhle eliptické, dosti vyrovnané, symetrické, světleji zelené, velmi lesklé, na rubu jen málo plstnaté. Okraj čepele je široce a tupě pilovitý, povrch téměř rovný, nepatrně žlábkovitě prohnutý, podélné prohnutí jen mírné, špička krátce zašpičatělá, rovná. Řapík je nasazen v tupém úhlu, je středně dlouhý až delší, slabší, načervenalý. Palisty čárkovité, dobře vyvinuté.
Květy: Středně veliké až malé, široce miskovité. Korunní plátky bělavé, jen málo narůžovělé, široce zaoblené, lžičkovitě prohnuté, ale také jen zvlněné, okraj rovný, vzájemně se překrývající. Poupata po 6 – 7 v květenství, narůžovělá, kulatá. Kališní ušty dlouze špičaté. Blizny jsou nad úrovní prašníků.
Opylovací poměry: Dobrý opylovač, kvete středně raně. Vhodní opylovači: Ananasová reneta, Coxova reneta, Jonathan, Ontario, Landsberská reneta, Parména zlatá zimní.

Znaky a vlastnosti plodu

Tvar: Nepravidelně kuželovitý, nejširší v dolní třetině plodu, k jedné straně smáčknutý, v kališní části s ostrým a prudce ke kalichu sbíhajícím žebrováním, ve stopečné části se žebra ztrácejí a plody jsou zaoblené. Příčný průřez plodu je pravidelně mírně hranatý, podélný řez je mírně nesouměrný. Tvarově jsou plody velmi vyrovnané.
Velikost: Větší až střední, ale často i velké. Vyrovnanost plodů ve velikosti střední až velké, ale jen z jednoho stromu.
Slupka: Sušší, mírně drsná, pololesklá, tlustší, avšak křehká. Základní barva na stromě je zelenavě bílá, později žlutá, na sluneční straně zlatožlutá, jen ojediněle s „rozmytým“ červeným bronzově načervenalým líčkem. Vybarvení je zanedbatelné, neboť plody jsou líbivé svou žlutou barvou. Lenticely vystouplé, velmi nápadné, světle hnědé, v zelené barvě šedohnědé, na sluneční straně jsou ohraničené červenými dvůrky.
Stopka: Středně dlouhá, silná, na konci zdužnatělá, červenohnědá, plstnatá, k jedné straně ohnutá, úroveň jamky přesahující. Stopečná jamka je široká, hlubší, velká, paprskovitě narezivělá, někdy se vyskytuje i svalec.
Kalich: Zavřený až pootevřený, středně veliký. Ušty delší, na bázi nazelenalé, šedě plstnaté, špičky vzpřímené. Kališní jamka je úzká, hluboká, ostře žebernatá a zvlněná, čistá. Podkališní rourka je hluboká, trubkovitá.
Dužnina: Žlutobílá až smetanově žlutá, mírně žilkovitě nazelenalá, křehká, dosti šťavnatá, později sušší. Na vzduchu jen málo hnědne. Chuť je sladká, mírně navinulá, kořenitá, z dobrých poloh silně aromatická, velmi dobrá.
Jádřinec: Větší, dutoosý, protáhle srdčitý, mírně nad střed plodu posunutý. Pouzdra pootevřená do osní dutiny, hrubě popraskaná, obsahující 1 – 2 semena. Semena jsou dlouze zašpičatělá, dobře vyvinutá, tmavě hnědá.
Doba zrání: Sklízí se v polovině října, dobře drží na stromě, konzumní zralosti dosahuje v prosinci a vydrží při dobrém uskladnění do března a někdy až do dubna. Při nízkých teplotách (kolem 0 °C) plody při skladování hnědnou.

Hospodářské vlastnosti

Plodnost: Raná až středně raná, ve vhodných podmínkách dosti pravidelná, později střídavá. Větší úrody se střídají s malými. Celkově je Krasokvět žlutý jen středně úrodný. Plody nasazuje většinou jednotlivě a pravidelně po celé koruně.

Vhodné tvary a podnože

Vhodný pro polokmeny na semenáči nebo čtvrtkmeny na M 1, M 11 a A2. Nižší tvary nedoporučujeme. Stromy rostou bujně a vytvářejídlouhé, převislé větve, které zabraňují obdělávání a ošetřování. Nesnáší tvarovací řez a plodnost je na menších tvarech relativně malá; z toho důvodu není vhodný do pásových výsadeb ani do ovocných stěn.

Nároky na prostředí

Vyžaduje stanoviště v I. – II. zóně, půdu vlhčí, hlubokou, hlinitou a polohy chráněné, teplejší a sušší. Nejlépe se daří ve vinařských oblastech jižní Moravy a Slovenska.

Odolnost

Strupovitostí i padlím trpí silněji. Plody jsou náchylné k hořké skvrnitosti. Proti mrazům ve dřevě i v květu je dosti odolný.

Schopnost k přepravě

Při sklizni je nutná opatrnost, neboť špatně snáší manipulaci, otlačeniny jsou patrné, avšak po čase zkorkovatí.

Celkové zhodnocení

Přednosti: Hlavní přednosti spočívají zejména v plodových znacích,v lákavém vzhledu, v chuti, v poměrně dobré skladovatelnosti.
Nedostatky: Malá, často střídavá plodnost, nevyrovnanost plodů, nevyhovující růst, poměrně vysoké nároky na stanoviště, malá odolnost proti chorobám v nevhodných podmínkách a nevhodnost pro intenzívní tvary.

Poznámky

Krasokvět žlutý vyžaduje pro svůj bujný, šlahounovitý růst, převislou korunu a dlouhé plodné dřevo co nejvhodnější tvar korun – v tomto případě volnou polopřirozenou korunu. Na těchto tvarech také dosahuje nejlepší úrodnosti. K uspokojivé plodnosti vyžaduje mohutnou produkční plochu. Nesnáší zastínění v hustých sponech, kde přestává téměř úplně plodit. Mladé stromky po výsadbě rostou dosti neurovnaně a vyžadují pečlivý výchovný řez,kterým se snažíme vyrovnávat nepravidelnosti ve vývoji koruny, ale také jím zpevňujeme základní větve. Dlouhé větve by se silně ohýbaly. V údobí plodnosti provádíme udržovací řez ve formě průklestu. Nevhodné je jakékoliv zmlazování plodného obrostu, který pak prorůstá a koruna se zahustí natolik, že přestává plodit. Krasokvět žlutý nedoporučujeme proto nikdy do stěnových nebo pásových výsadeb zákrsků.
Krasokvět žlutý nedoporučujeme ani do zahrádek. Své uplatnění by ještě mohl mít jako polokmen v extenzívních výsadbách v teplých oblastech. V tržním ovocnářství jej v této oblasti nahradí plodnější Golden Delicious.

Hlavní znaky pro rozpoznání

Habitus koruny s převislými větvemi, šlahounovité výhony, tvar plodů s typickým žebrováním v kališní části, barva plodů s výraznými lenticelami.