Synonyma a cizí názvy: Laxton’s Prächtiger.

Původ: Anglie. Byl vypěstován firmou LAXTON – BROTHER – NURSERYMEN v Bedfordu jako kříženec Coxovy renety x Wyken Pepping. Na trh byl uveden v roce 1918.
Rozšíření: V zahraničí byl rozšířen zejména v Německu a jiných státech Evropy. U nás se začal rozšiřovat hlavně v nízkokmenných výsadbách, a to hlavně v posledních 20 létech. V současné době se od této odrůdy upouští.

Znaky a vlastnosti stromu

Habitus: Koruna je vysoká, nahoře se rozšiřující, později převislá, má sklon k velkému zahuštění, větve jsou nasazeny v ostrém, ale i tupém úhlu a jsou značně neurovnané.
Růst: Středně silný až silný, vytváří dlouhé, slabší větve, které nepravidelně obrůstají slabým, delším a středně dlouhým plodonosným obrostem. Ve školce roste silně, ale dosti křivě, a proto je nutné vyvazování štěpovanců. Nižší tvary se pěstují z oček, čtvrtkmeny se již doporučují provádět s mezištěpováním.
Výhony: Slabší, velmi dlouhé, zakřivené, tvarově dosti kolénkovité. Internodia dlouhá až velmi dlouhá. Barva je olivově tmavě hnědá, vrchol je málo ochmýřený, ojínění na ostatní části je slabé, světle šedé, jemně tečkované a tvoří sametový povrch. Lenticely jsou kulaté až oválné, světle hnědé, po celém výhonu dosti husté, nápadné. Pupeny nestejnoměrně vyvinuté (často se pod polovinou výhonu vytvářejí květní trny a předčasný obrost), krátce široce zaoblené, jemně šedě plstnaté, sedící na širokých, krátce vystouplých patkách s nápadnými, širokými žebry. Květní pupeny dlouze oválné, velké, šupiny načernalé, špinavě ochmýřené. Dvouleté dřevo šedohnědé, s vystouplými lenticelami.
Listy: Středně velké, dlouze eliptičné, protáhle zašpičatělé, tvarově vyrovnané, světleji zelené, pololesklé, naspodu málo plstnaté. Okraj čepele je pravidelně, jemně, jednoduše až dvojitě tupě pilovitý, povrch čepele mírně zvlněný, člunkovitě prohnutý, podélné prohnutí je nepatrné, špička je delší, rovná anebo směřuje nahoru. Řapík je nasazen v ostrém úhlu, je delší, slabší, mírně ochmýřený. Palisty krátké, malé.
Květy: Středně veliké, široce miskovité. Korunní plátky jsou bílé, dosti narůžovělé, okrouhle eliptičné, mírně prohnuté, zvlněné, vzájemně se nedotýkající. Poupata po 5 – 6 v květenství, slabě růžová, kulovitá. Kališní ušty užší, ostře špičaté. Blizny jsou pod úrovní nebo na úrovni prašníků.
Opylovací poměry: Dobrý opylovač, kvete středně raně. Vhodní opylovači: Baumanova reneta, Croncelské, Coxova reneta, Golden Delicious, James Grieve, Oldenburgovo, Parména zlatá zimní.

Znaky a vlastnosti plodu

Tvar: Pravidelně kulovitý, nejširší uprostřed, povrch plodu hladký, bez žeber, v kališní i stopečné části zaoblený, podélně souměrný, na příčném průřezu kruhovitý.
Velikost: Střední až velká. Vyrovnanost plodů ve velikosti malá a je velice závislá na násadě plodů.
Slupka: Hladká, suchá, tenká, pevná, pružná. Základní barva je žlutozelená, v době zrání nazelenale žlutá, krycí barva mlhavě temněji červená, pokrývá velkou část plodu. Je tečkovaná nebo až krátce pruhovaná, líčko na sluneční straně červeně proužkované, dosti výrazné. Lenticely malé, ale výrazné v základní barvě, v červeni vystupují jen jako drobounké tečky.
Stopka: Středně dlouhá až dlouhá, středně silná, přímá, málo až značně přečnívající ze stopečné jamky. U některých plodů silná a zdužnatělá. Stopečná jamka je širší, mělčí až velmi mělká, pravidelná, mírně rzivá (rez se paprskovitě rozbíhá), ale také čistá.
Kalich: Uzavřený až pootevřený, velký. Ušty široké, středně dlouhé, dlouze zašpičatělé, slabě ochmýřené, špičky nazpět ohnuté. Kališní jamka je širší, středně hluboká, ploše jemně hrbolatá, pravidelná, čistá.
Dužnina: Nažloutlá, někdy mírně nazelenalá, křehká, šťavnatá. Chuť je navinule sladká, mírně aromatická; Coxově renetě se však nevyrovná.
Jádřinec: Středně velký, široce cibulovitý, pootevřený až otevřený. Pouzdra jsou menší, se stěnami hladkými, nazelenalými, obsahujícími dobře vyvinutá semena.
Doba zrání: Sklízí se počátkem října, konzumní zralosti dosahuje v prosinci, ale někdy již v listopadu a vydrží i do března. Skladovat se mají jen zdravé, nepoškozené plody. Poškozené plody hnijí, a to často již na stromě.

Hospodářské vlastnosti

Plodnost: Plodit začíná středně brzy až pozdě, zpočátku je plodnost dlouho nízká, najednou se zvýší, ale je střídavá. V průměru je Laxton’s Superb úrodný. Plodí na koncích delšího plodného obrostu po 1 – 3 plodech se vytváří shluky plodů, které jsou často nerovnoměrně vyvinuté; v suchém a teplém podzimu předčasně padají.

Vhodné tvary a podnože

Vyžaduje pro dobré výnosy co nejvolnější vývoj koruny, čtvrtkmeny na M 1, zákrsek na M 2 a 4, vřetenovitý zákrsek na M 9. Nehodí se na ovocné stěny a není vhodná ani do pásových výsadeb, neboť koruny jsou příliš široké a při zastínění neplodí.

Nároky na prostředí

Patří k nejnáročnějším odrůdám, daří se jí v I. – II. zóně, vyžaduje úrodné, přiměřeně vlhké půdy a sušší a teplejší klima. V uzavřených a vlhkých polohách trpí strupovitostí. Vyžaduje pečlivou agrotechnikou.

Odolnost

Proti strupovitosti je jen velmi málo odolná, proti padlí jen středně odolná. Značně trpí moniliózu, velké plody jsou při malé násadě náchylné na hořkou skvrnitost plodů. Proti mrazům je středně odolná.

Schopnost k přepravě

Plody se dopravují celkem dobře, i když při sklizni jsou otlačeniny patrné. Malá poškození se během zrání plodů ztrácejí.

Celkové zhodnocení

Přednosti: Má jen málo předností a všechny spočívají v jen v plodových znacích: chuť, barva a tvar plodů, jejich dosti dobrá uchovatelnost, i když se skladováním hodně plodů zkazí hnitím.
Nedostatky: Střídavá plodnost, nízká odolnost proti strupovitosti, velká náročnost na stanoviště a obdělávání, vhodnost pouze pro volně rostoucí tvary, pro ostatní tvary nevhodný růst.

Poznámky

Stromky po vysazení rostou bujně, ale přesto je nutný hlubší výchovný řez, aby kostra koruny byla pevná. Teprve později se omezíme jen na průklest, který je v počátečním období ve 4 – 6 létech velmi pracný pro velké množství výhonů. Obrůstání je průměrné a výhony se mají při výchovném řezu zkracovat až o polovinu délky. Často se u silných výhonů vytváří předčasný obrost. Stromy nesnášejí ani jemné zmlazení, protože plodný obrost prorůstá do slabých růstových výhonů, koruna houstne a přestává i na několik lez po zmlazení plodit. Ze zkušeností se ukazuje, že nesnáší zastínění. Střídavá plodnost je u této odrůdy velmi důsledná a nedá se odstranit, přičemž kvalita plodů ze starých stromů v plodném roce klesá hluboko pod průměr (nižší jakostní třída a nestandardní ovoce) a často se plody neudrží na stromě ani do vyzrání a padají. Laxton’s Superb měl nahradit Coxovu renetu, ale pěstitelské nároky jsou zde neúnosné. V posledních létech se pěstuje barevná mutace Laxton’s Superb Red, která je velmi průkazně barevnější. Dosavadní zkušenosti zatím neukazují na odlišnost ostatních stromových a plodových znaků.
Laxton’s Superb nedoporučujeme k pěstování na v zahrádkách.

Hlavní znaky pro rozpoznání

Šlahounovité, tenké, dlouhé výhony, husté, převislé koruny, pravidelné, kulaté plody, typické tvarem v kališní i stopečné části, často se zdužnatělou stopkou.