Synonyma a cizí názvy: Renet ananasnij, Ananas Reinette, Reinette Ananas
Původ: Pravděpodobně Holandsko, velmi stará odrůda.
Rozšíření: V zahraničí není v poslední době vysazována. U nás byla rozšiřována v době zakládání výsadeb zákrsků po 2. světové válce.
Znaky a vlastnosti stromu
Habitus: Koruny jsou menší, široce jehlancovité, poměrně husté, úhel nasazení hlavních větví je mírně ostrý, větve vzpřímené.
Růst: Roste slabě až velmi slabě, v době plné plodnosti jsou přírůstky malé. Výhony obrůstají velmi krátkým plodonosným dřevem téměř stejně dlouhým po celé délce výhonu. Ve školce roste slabě a vytváří v hojném množství předčasný obrost, výhony jsou silné. Vyšší tvary je lépe roubovat v korunce.
Výhony: Krátké, silné, rovné, téměř válcovité, poněkud kolénkovitého tvaru. Internodia jsou velmi krátká, dosti pravidelná. Barva výhonu je hnědá, ve stínu nazelenalá, olivově hnědá. Horní část výhonu je špinavě hnědě plstnatá, v dolní části stříbřitě ojíněná. Lenticely čárkovité, na bázi hustší, jinak řídké, dobře znatelné, korkovité, světle hnědé. Pupeny jsou tupě kuželovité, červenohnědé, po okraji šupin a na špičkách ochmýřené, sedící na krátce vystouplých patkách s dobře znatelným středním nervem. Květní pupeny jsou vejčité, tupě přišpičatělé, načervenalé, šupiny nápadně světle šedě ochmýřené. Dvouleté dřevo je olivově šedé, částečně stříbřité.
Listy: Středně veliké, oválně elipčité až vejčité, tvarově vyrovnané, asymetrické, tmavě zelené, mdle lesklé, na rubu silně ochmýřené. Okraj čepele je hrubě jednoduše i dvojitě tupě pilovitý až vroubkovaný, povrch čepele je mírně zvlněný, poněkud žlábkovitý, podélně mírně prohnutý, špička širší, rovná. Řapík je nasazen v mírně ostrém úhlu, krátký, silný, ochmýřený, jen slabě na bázi načervenalý. Palisty malé, štětinkovité.
Květy: Středně veliké, široce miskovité. Korunní plátky jsou dlouho narůžovělé, široce elipčitého tvaru, jen málo miskovitě prohnuté, zvlněné, často s oble vystupujícím středním nervem se zvlněnými vzájemně se nedotýkajícími, okraji. Poupata po 5 – 6 v květenství, nachově růžová až červenofialová, bělavě prokvetlá, zakulacená. Kališní ušty dlouze špičaté, mírně nazpět ohnuté.Čnělky nedosahují úrovně prašníků.
Opylovací poměry: Dobrý opylovač, kvete středně pozdě, zvláště pozdě rozkvétá na jednoletém dřevě, na němž často plodí. Vhodní opylovači: Coxova reneta, Oldenburgovo, Ontario, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní.
Znaky a vlastnosti plodu
Tvar: Vysoce kulovitý, některé plody kulovitě vejčité, téměř válcovité, v kališní části náhle zúžené, ve stopečné části oblé. Plod je hladký, na příčném průřezu pravidelný, podélný průřez je téměř souměrný. Ve tvaru jsou plody velmi vyrovnané.
Velikost: Menší až malá, často až nevyhovující.
Slupka: Hladká, suchá při sklizni, později mastná až nepříjemně lepkavá, tenká. Základní barva zelenožlutá, později zlatožlutá, krycí barva chybí, pouze na sluneční straně se někdy zbarvuje tmavěji, zlatožlutě. Lenticely, zvláště na sluneční straně jsou velmi nápadné, velké, výrazné, při sklizni zelené, později rezavě hvězdicovité, velmi drsné, což je pro tuto odrůdu charakteristické.
Stopka: Krátká, tenká, rovná, šedozeleně zbarvená, plstnatá, okraj jamky mírně převyšuje. Stopečná jamka je středně široká, mělká, miskovitá, někdy zcela zavalená až rovná (v tomto případě bývá prozelenalá, čistá; plody s hlubší jamkou mají spodní část jamky mírně šedavě plstnatou).
Kalich: Pootevřený až uzavřený, velký, nápadný. Ušty široké, na bázi širší, vztyčené, špičky ohnuté, často i v okolí nazelenalé, plstnaté. Kališní jamka je úzká, mělká, často zcela povrchová, perličkově zvlněná, čistá, většinou zelená; kalich někdy sedí na vrcholu plodu.
Dužnina: Nažloutlá, křehká, šťavnatá. Po rozkrojení na vzduchu jen málo hnědne. Chuť je sladce navinulá se zvláštním typicky odrůdovým aromatem, velmi dobrá.
Jádřinec: Středně velký, cibulovitý, posunutý nad střed plodu, dutoosý, pouzdra malá, otevřená do osní dutiny se stěnami lesklými a jen málo popraskanými, obsahujícími po 1 – 2 kratších semenech.
Doba zrání: Sklízí se na začátku až v polovině října, plody dobře drží na stromech, při předčasném česání ztrácejí typickou chuť. Plody dosahují konzumní zralosti v prosinci, vydrží do poloviny března, jsou voskově lepkavé a hodně se špiní.
Hospodářské vlastnosti
Plodnost: Začíná velmi brzy a je téměř pravidelná. Celkově je Ananasová reneta plodnou až velmi plodnou odrůdou; plodí se větších shlucích a tvoří „rukávce“ plodů. Plody jsou však při větší násadě často velmi drobné.
Vhodné tvary a podnože
Hodí se pouze pro nižší tvary, zákrsek na M 11 a 1, vřetenovité zákrsky na M 2 a 4. Vhodná je do volně rostoucích pásových výsadeb, málo vhodná pro ohýbané tvary palmet v ovocných stěnách pro svůj kolmý růst výhonů.
Nároky na prostředí
Pro výsadbu nacházíme vhodné stanoviště v I. – III. zóně, v chráněné teplejší poloze s úrodnou, hlinitou, vlhčí půdou, ale v žádném případě se nehodí do studených a mokrých půd, kde velmi trpí rakovinou jabloní.
Odolnost
Proti mrazům málo odolná, proti strupovitosti a na padlí středně odolná.
Schopnost k přepravě
Při sklizni snáší přepravu dobře, přesto ale vyžaduje opatrnou sklizeň, i když otlačeniny později zkorkovatějí a nehnijí.
Celkové zhodnocení
Přednosti: Hlavní přednosti spočívají v rané a vysoké plodnosti, v dobré skladovatelnosti a v typicky kořenité, avšak příjemné chuti.
Nedostatky: Největším nedostatkem jsou drobné plody, bez krycí barvy, jejich lepkavost v konzumní zralosti a malá odolnost stromů proti mrazům.
Poznámky
Stromy rostou slabě, a proto vyžadují hlubší výchovný řez a později častý průklest husté koruny. Má charakteristický růst, odpovídající „spur-typům“, krátká internodia a krátký trncovitý obrost. V plné plodnosti dosti rychle zastavuje růst, velmi rychle stárne a je nutné stromky zmlazovat. Zmlazení se provádí buď jako středně hluboké zakrácení plodného obrostu, anebo lépe vyhovuje řez, tzv. „Pillar systém“, kdy staré větve odstraňujeme a mladé plodné větve dopěstujeme. Při zmlazování podporujeme intenzívnější růst vydatným hnojením. Ananasová reneta rychle stárne, a proto v každém případě vyžaduje silnější podnože u všech pěstovaných tvarů, než je u nich obvyklé.
Ananasová reneta je již dnes zcela tržně bezvýznamná a lze ji doporučit jen pro zahrádkáře, kteří ji pěstují pro její typickou kořenitost.
Hlavní znaky pro rozpoznání
Habitus koruny, růst a hlavně silné, rovné, válcovité výhony, typické plody tvarem a barvou s výraznými lenticelami.