Synonyma a cizí názvy: Astrachanskoje krasnoje, Roter Astrachan, Astranchan rouge, Red Astrachan, Oliwka Czerwona.
Původ: Stará ruská odrůda z Povolží, pěstovaná již v 18. století.
Rozšíření: Byla rozšiřována po celé Evropě i v Severní Americe, v Anglii byla známa již na začátku 19. století. U nás donedávna rozmnožována po celém území našeho státu.
Znaky a vlastnosti stromu
Habitus: Koruny jsou zpočátku oválně kulovité, později ploše kulovité až převislé, středně husté, větve v tupém úhlu.
Růst: V mládí roste bujně, později slaběji, avšak stromy vytvářejí stále přírůstky, dobře obrůstají plodonosným obrostem, plodnými větvičkami a středně dlouhým plodonosným dřevem. Ve školce roste silně, poměrně rovně a pěstuje se od země z oček.
Výhony: Středně dlouhé, přiměřeně silné, zakřivené, tvarově dosti kolénkovtité. Internodia středně dlouhá. Barva je červenavě hnědá s nafialovělým nádechem, vrcholek šedě plstnatý, báze jen málo ojíněná. Lenticely kulaté, drobné, světlé, vyvstálé, nápadné, místy značně husté. Pupeny drobné, přitisklé, ochmýřené, sedící na mírně zvednutých patkách s vyznačeným středním žebrem. Květní pupeny jsou oválné, šupiny slabě načervenalé, z velké části plstnaté. Dvouleté dřevo je světlejší, olivově zelenohnědé, bledě rzivě tečkované, s vystouplými lenticelami.
Listy: Velké, široce eliptické, i opakvejčité, tvarově nevyrovnané, asymetrické, světleji zelené, málo lesklé, na rubu jen slabě ochmýřené. Okraj čepele je nepravidelně, hrubě dvojitě ostře pilovitý, povrch čepele je mírně zvlněný, nepatrně člunkovitý, dosti plochý, podélně středně silně prohnutý, špička ostřejší, mírně odkloněná. Řapík je kratší, středně silný, mírně načervenalý. Palisty dobře vyvinuté, širší.
Květy: Střední až veliké, široce miskovité. Korunní plátky bílé, zpočátku na rubu více narůžovělé, oválně eliptické, mírně miskovitě prohnuté, zvlněné, okraje se dotýkají nebo mírně překrývají. Poupata po 5 – 6 v květenství, nažloutle bílá, silně prorůžovělá, dlouze kulovitá. Kališní ušty menší. Blizny vyčnívají málo nad úroveň prašníků.
Opylovací poměry: Dobrý opylovač, kvete raně. Vhodní opylovači: Coxova reneta, Průsvitné letní, Parména zlatá zimní aj.
Znaky a vlastnosti plodu
Tvar: Kulovitý až ploše kulovitý, nejširší mírně pod polovinou plodu, téměř oblý, jen v kališní části mírně naznačeně žebernatý, žebra se před polovinou plodu ztrácejí, příčný obrys kruhovitý nebo zakulacený, podélný mírně nesouměrný.
Velikost: Střední až větší, ve velikosti plody značně nevyrovnané, plody je třeba sklízet nadvakrát, aby dorostly požadované velikosti.
Slupka: Hladká, lesklá, pevná, tuhá, pružná. Základní barva bělavě žlutá, velká část plodu krytá tmavší karmínovou červení, krycí barva je „rozmytá“ s výrazně tmavě červeným líčkem, žíhaným nebo mramorovaným. Celý plod je silně namodrale ojíněný. Lenticely jsou bílé, nápadné, četné, zvláště vynikají v červené barvě, ve žluté jsou červenavě ohraničené.
Stopka: Středně dlouhá, u malých plodů obyčejně delší, u větších kratší, středně silná, nazelenalá, šedavě plstnatá, rovná, jen málo zahnutá, jen někdy dosahující okraje jamky, ale většinou jamku přesahuje. Stopečná jamka je širší, mělčí, světle rzivá. Rzivost se paprskovitě rozbíhá z jamky.
Kalich: Zavřený, dosti velký. Ušty širší, dlouhé, vztyčené, špičky výrazně zpět ohnuté, nazelenalé, šedě plstnaté. Kališní jamka je širší, mělká, nepravidelná, jemně žebernatá.
Dužnina: Bílá, někdy pod slupkou narůžovělá, křehká, šťavnatá, po rozkrojení hnědne. Chuť je sladce nakyslá, dosti dobrá.
Jádřinec: Velký, polodutoosý, kulovitý. Pouzdra pootevřená, stěny málo popraskané. Semena většinou dobře vyvinutá.
Doba zrání: Sklízí se koncem července nebo počátkem srpna, krátce po jablku Průsvitném letním. Nerovnoměrně dozrává a je vhodné plody probírat poněvadž vyzrávají velmi nestejnoměrně. Konzumní zralosti dosahuje krátce po sklizni a vydrží asi 14 dní. Podtržené plody jsou nechutné, kyselé. Plody se často hnijí již na stromě a po přezrání moučnatí.
Hospodářské vlastnosti
Plodnost: Plodit začíná středně raně, zpočátku plodí pravidelně, později střídavě. Celková plodnost je menší. Plody nasazuje po 2 – 3 a tvoří někdy i velké shluky s nestejně vyvinutými plody.
Vhodné tvary a podnože
Hodí se zejména pro kmenné tvary, polokmen na semenáči, čtvrtkmen na M 1, 11 a A2, volný zákrsek na M 2 a 4, vřetenovitý zákrsek na M 9. Do ovocných stěn je málo vhodný.
Nároky na prostředí
Má široké uplatnění v I. – III. zóně, nesnáší však sucho, neboť plody předčasně opadávají. V příliš vlhkých půdách trpí rakovinou. Pro svoji mrazuvzdornost se hodí zejména pro vyšší polohy.
Odolnost
Proti strupovitosti velmi málo odolný, proti padlí ještě méně odolný, ovšem ve vyšších polohách padlím netrpí. Plody trpí silně moniliózou. Proti mrazu je značně odolný, ani krutá zima v roce 1928 – 29 stromy nepoškodila.
Schopnost k přepravě
Je středně až málo odolný proti otlačení při přepravě a vyžaduje opatrnější sklizeň a dopravu.
Celkové zhodnocení
Přednosti: Mrazuvzdornost, pěkný vzhled plodů, daný vybarvením, velikostí a tvarem.
Nedostatky: Hnití plodů, nestejnoměrná vyzrávání, předčasný opad plodů, průměrná až podprůměrná chuť, celkově jen průměrná až nižší plodnost, malá odolnost proti chorobám.
Poznámky
Při pěstování této odrůdy je nutné se zaměřit na udržení řidších korun, aby byl usnadněn boj proti chorobám, zejména proti strupovitosti. Nejistou kvalitu plodů můžeme odstranit nízkokmennými tvary na typových podnožích. Poněvadž však máme kvalitnější letní odrůdy a daleko produktivnější, nevyplatí se tuto odrůdu na nízkokmenech pěstovat. Pěkné vybarvení nemůže vyvážit ostatní požadavky kladené pro tržní odrůdy.
Astrachán červený doporučujeme pro vyšší polohy, kde se nedaří jiné rané, chuťově lepší odrůdě. Vhodný je na těchto stanovištích pouze pro zahrádky a eventuálně pro krytí místního trhu.
Hlavní znaky pro rozeznání
Velký list, barva ojínění plodů, typický tvar plodů a jejich chuť.