Synonyma a cizí názvy: Goldrenete Freiherr von Berlepsch, Freiherr von Berlepsch, Baron de Berlepsch.
Červená mutace: Berlepschova červená reneta, Roter Berlepsch.
Původ: Tuto odrůdu vyšlechtil okolo roku 1880 DIEDRICH UHLHORN jun. v Grevenbroinu (Porýní) z křížení Ananasovy renety x Ribstnonského jadernáče. Červenoplodá mutace Rote Berlepsch vznikla v Prussendorfu v NDR po 2. světové válce.
Rozšíření: V zahraničí byla hodně pěstována především v Německu. U nás se rozšířila na začátku 40. let v zákrskových výsadbách hlavně v Čechách, ale i na Moravě. Červenoplodá mutace se vysazuje zatím jen ojediněle, zejména v zahrádkách, ve větších výsadbách se zatím nevyzkoušela.
Znaky a vlastnosti stromu
Habitus: Koruny jsou zpočátku vysoce kulovité, později široce kulovité, poměrně velké. Úhel nasazení základních větví je velmi tupý a později se vytvářejí koruny téměř převislé. Ve školce roste velmi bujně a velmi se křiví, přesto je ale možné ji pěstovat až do tvaru čtvrtkmenů z oček, od země.
Výhony: Středně silné až silné, válcovité, mírně zakřivené a tvarově středně kolenkovité. Internodia středně dlouhá až krátká. Barva je olivově hnědá, téměř celý výhon je silně ochmýřený, ve spodní části je vysoký a stříbřitě ojíněný. Lenticely drobné, tečkovité, žlutohnědé, velmi řídké, nenápadné. Pupeny jsou středně veliké, zakulacené, přitisklé, značně ochmýřené, sedící na příčných ostrých, velmi malých patkách s krátkými bočními žebry. Květní pupeny jsou velmi velké až velké, oválné, silně světle ochmýřené. Dvouleté dřevo je šedohnědé, lenticely nejsou patrné.
Listy: Středně veliké, okrouhle elipčité, tvarově málo vyrovnané, tuhé, šedavě zelené, pololesklé, naspodu ochmýřené. Okraj čepele je pravidelně oble vroubkovaný, povrch čepele je rovný, mírně žlábkovitě prohnutý, podélné prohnutí je jen malé, špička tupější, ke straně mírně odkloněná. Řapík nasazen v tupějším úhlu, je krátký, silný, jemně ochmýřený, načervenalý. Palisty jsou krátké, štětinkovité.
Květy: Středně velké až veliké, ploše miskovité. Korunní plátky jsou dlouze elipčité, bílé, narůžovělé, málo miskovitě prohnuté, okraje silně zvlněné, vzájemně se nepřekrývající. Poupata po 5 – 6 v květenství, jsou nachová, se žlutavě bílým nádechem, silně zakulacená. Kališní ušty špičaté, ochmýřené, jen málo nazpět ohnuté. Čnělky jsou nad úrovní prašníků.
Opylovací poměry: Dobrý opylovač, kvete raně až středně raně. Vhodní opylovači: Ananasová reneta, Coxova reneta, Parména zlatá zimní, Zuccalmagliova reneta, Jonathan aj.
Znaky a vlastnosti plodu
Tvar: Zploštěle kulovitý, pravidelný, souměrný, pravidelně široce žebernatý, žebra se táhnou od kalichu do poloviny plodu, příčný průřez je kruhovitý, největší šířka je obvykle uprostřed plodu.
Velikost: Střední až menší, na stromě dosti vyrovnaná, avšak silně závislá na násadě plodů.
Slupka: Částečně drsná, někdy hladká, matná, suchá, středně tlustá, pevná, pružná. Základní barva je zelenožlutá, později žlutá, krycí barva je žlutavě červená, líčko je žíhané a mramorově červené. Červenoplodá mutace má krycí barvu rozšířenou téměř po celém plodu a je tmavě červená. Lenticely jsou nepravidelně rozmístěny, znatelné hlavně v základní žluté barvě, kolem kalichu jsou zhuštěné a vytvářejí téměř souvislou rzivou plochu. Plody jemně voní.
Stopka: Krátká až středně dlouhá, světle šedě ochmýřená, jen málo přečnívá přes okraj jamky. Stopečná jamka je úzká, středně hluboká až hluboká, zbarvená jako ostatní část plodu nebo jen spodní část mírně paprskovitě šedě rzivá.
Kalich: Středně veliký až menší, uzavřený. Ušty širší a krátké, báze nazelenalé, jinak hnědozelené, nazpět ohnuté. Kališní jamka je pravidelná, mělká, širší, s 5 žebry. Žebernatost a zvlnění spolu se zabarvením kališní jamky jsou pro tuto odrůdu typické.
Dužnina: Žlutavě bílá, středně zrnitá, křehká až chruplavá, středně šťavnatá. Chuť je sladce navinulá až nakyslá, harmonická, mírně aromatická, velmi dobrá.
Jádřinec: Středně veliký, cibulovitý, dutoosý. Pouzdra jsou veliká, široká, stěny pouzder téměř hladké. Semena dobře vyvinutá, středně velká až velká, hnědá, širší, přišpičatělá.
Doba zrání: Plody se sklízejí v polovině října, při přezrávání velmi snadno v suchém podzimu padají; nesmí se ale podtrhnout, neboť pak silně vadnou. Konzumní zralost začíná v prosinci a vydrží do března, v dobrém a hlavně vlhkém skladu i déle. Při uskladnění vyžaduje vlhké prostředí, jinak plody mají velký sklon k vadnutí. Dobře se dají udržet v chladírně při nižších teplotách (+ 1 °C) a vysoké vlhkosti vzduchu nad 90 %.
Hospodářské vlastnosti
Plodnost: Nástup plodnosti je pozdnější, jedině na M 9 začíná plodit již ve 4. roce. Celková plodnost u původní odrůdy je jen střední, plodí střídavě, i když v prvních létech není střídavá plodnost zcela výrazná. Později se ale ani pečlivě volenou agrotechnikou nedá střídání plodnosti odstranit. Podle dosavadních výsledků se zdá, že červenoplodá mutace je plodnější. Plody jsou nasazeny ve skupinách po 2 – 3, ale jsou celkem dosti řídce rozmístěny po celé ploše široké koruny. Větší shluky se vyskytují jen v létech s výjimečnou dobrou sklizní.
Vhodné tvary a podnože
Berlepschova reneta se hodí pouze pro nízké tvary. Čtvrtkmeny na podnoži M 1, zákrsky na M 2 a 4, vřetenovité zákrsky, na nichž se získávají nejkvalitnější plody, na M 9. Nejlépe se osvědčuje volnější tvar, na přísněji tvarované stěny různých palmet se pro svůj růst nehodí.
Nároky na prostředí
Stromy vyžadují dobré a úrodné, středně vlhké půdy a chráněné polohy proti větrům, neboť plody jinak před sklizní opadávají. V suchých půdách jsou plody drobné, ve vlhkých stromy trpí rakovinou. Nejvhodnější jsou polohy I. – II. zóny. Vyžaduje dobrou výživu a pěstitelskou péči.
Odolnost
Proti strupovitosti je odolnost střední, proti padlí odolnější, netrpí mšicí krvavou. Je náchylná k rakovině. Odolnost proti mrazu je střední, v květu je na mrazíky citlivá.
Schopnost k přepravě
Velmi dobrá až výborná, otlačeniny zasychají. Plody nehnijí a i značně poškozená místa zkorkovatějí.
Celkové zhodnocení
Přednosti: Velmi dobrá chuť a trvanlivost plodů, velmi dobrá schopnost k přepravě, u barevné mutace pěkně červeně vybarvené plody, dlouhá doba konzumní zralosti a dobrá skladovatelnost plodů při zachování šťavnaté chuti.
Nedostatky: Pozdě vstupuje do plodnosti, jen střední a střídavá plodnost, citlivost na nepříznivé povětrnostní podmínky v době květu a červnového opadu, sklon k tvoření malých plodů, opadávání plodů před sklizní a vadnutí plodů při horším skladování.
Poznámky
Stromy rostou již ve školce a později i na trvalém stanovišti silně až velmi silně a mají rozložité koruny. Výchovný řez lze provádět raději delší, neboť dobře nasazuje středně dlouhý plodný obrost. Koruny se přirozeně omlazují prorůstáním z oblouků větví. Hlubší zmlazovací řez nesnáší, lépe je provádět pouze silnější průklest se zaměřením k přirozenému zmlazování koruny a starší stromy více hnojit. Plodnost u této odrůdy je výrazně v plné plodnosti střídavá, jen u stromů na M 9 se střídají větší a malé sklizně. Červnový opad plodů, který je běžný u jabloní, je u této odrůdy nadměrný a spolupůsobí na nižší úrodnost této jinak velmi dobré odrůdy. Příčiny tohoto zvýšeného opadu plodů nejsou přesně známy, ale opadávání je pravděpodobně způsobeno slabším opylením, suchým obdobím v červnu, zvláště následuje-li sucho po vlhkém a deštivém počasí. Z dosavadních výsledků z pěstování červenoplodé mutace se ukazuje, že tato odrůda tímto opadem tolik netrpí a je plodnější. Berlepschova reneta je velmi citlivá na chemické postřiky a často shazuje list, což může být způsobováno jen nepatrně zvýšenou koncentrací, způsobenou nerovnoměrným postřikem anebo postřikem prováděným za horka. Berlepschova reneta nemá vzhledem ke svým vážným nedostatkům tržní význam a ani její plodnější červenoplodá mutace nemá naději na uplatnění v intenzívním ovocnářství; je však cenná jako pozdní skladovatelná odrůda pro zahrádkáře.
Hlavní znaky pro rozpoznávání
Habitus koruny s typickou, širší korunou, značně ochmýřené výhony a květní pupeny, tvar plodu, zejména kališní část s typickým žebrováním a zabarvením a také chuť dužniny.