Synonyma a cizí názvy: Neuer Berner Rosenapfel, Rose de Bern, Berner Rosen.
Původ: Švýcarsko, kde bylo objeveno v 80. létech min. stol. F. BAUMANNEM v Bernském kantonu jako lesní pláně. První plody byly sklízeny v roce 1888. Bylo rozšířeno P. DAEPPEM z Oppligenu.
Rozšíření: Pěstovalo se hodně v Německu, Švýcarsku a u nás bylo rozšiřováno před 2. světovou válkou. V posledních 10 létech se již ve školkách nemnoží.
Znaky a vlastnosti stromu
Habitus: Koruny jsou vznosně kulovité až jehlancovité, středně velké až malé; bývají řídké, ale dostatečně obrůstají krátkým plodonosným obrostem, často rozvětveném, připomínající obrost Parmény zlaté zimní. Úhel nasazení větví je až ostrý.
Růst: Stromky po vysazení rostou jen středně silně, většího růstu dosáhneme hlubším zakracováním; později přirůstají prodlužující výhony jen málo a vytvářejí po zakrácení na koncích 2 – 3 růstové výhony, ostatní část je jen málo rozvětvená. Snáší hluboké a častější zmlazování, přičemž nehrozí nebezpečí přílišného růstu. Ve školce roste slaběji, ale rovně. Pro čtvrtkmeny je možné pěstovat stromky z oček, jinak je lepší mezištěpování.
Výhony: Zpočátku jsou dlouhé, slabé, rovné, jen boční výhony málo zakřivené a tvarově poněkud kolénkovité. Internodia jsou kratší. Barva je nafialověle červenohnědá, dosti lesklá, vrchol špinavě šedě plstnatý, báze jen málo ojíněná. Lenticely jsou drobné, světlé, kulaté i protáhlejší, korkovité, místy dosti husté a nápadné. Pupeny jsou středně velké, zašpičatělé, přitisklé, plstnaté, sedící na vystouplých patkách s vyvinutými bočními žebry. Květní pupeny jsou delší, tupě zašpičatělé, více plstnaté. Dvouleté dřevo je šedohnědé, se znatelnými, korkovitě vystouplými lenticelami.
Listy: Středně velké až menší, protáhle eliptické, asymetrické, světle zelené, pololesklé, naspodu téměř lysé. Okraj čepele je nepravidelně tupě pilovitý až vroubkovaný, povrch čepele je rovný, mírně žlábkovitě prohnutý, podélné prohnutí je malé, špička krátká, ke straně nepatrně odkloněná. Řapík je nasazen v ostřejším úhlu, je středně dlouhý, slabý, téměř lysý, značně načervenalý včetně středního nervu. Palisty málo vyvinuté, úzké.
Květy: Malé, miskovitě pootevřené. Korunní plátky bílé, naspodu světle narůžovělé, téměř okrouhlé, jen málo miskovitě prohnuté, okraje rovné, vzájemně se nedotýkající. Poupata po 5 – 6 v květenství, světle růžová, bělavě žilkovaná, kulovitá. Kališní ušty středně dlouhé, nazpět ohnuté. Blizny v úrovni prašníků, květ se podobá květům odrůdy Golden Delicious.
Opylovací poměry: Dobrý opylovač, kvete středně raně. Vhodní opylovači: Coxova reneta, Croncelské, Jonathan, Landsberská reneta, Ontario, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní. Dobře opyluje celou řadu odrůd.
Znaky a vlastnosti plodu
Tvar: Tupě kuželovitý, ale také kulovitý až vejčitý. Tvarově jsou plody málo vyrovnané. Ke kalichu je plod sbíhavý, po celém povrchu nepravidelně žebernatý, někdy s náběhem k vytvoření švu, mírně nesouměrný, na příčném průřezu nepravidelně kruhovitý, nejširší pod polovinou plodu.
Velikost: Rovněž velmi variabilní, převážně střední, ale také ze stromů s vyšší sklizní malé až velmi malé.
Slupka: Hladká, namodrale ojíněná, po otření lesklá, málo mastná. Základní barva je málo zřetelná, zelenožlutá a později špinavě žlutá, překrytá souvislou „rozmytou“ zářivou červení s výrazným líčkem, které je intenzívně jasně červené. Červená barva kryje 4/5 až celý plod. Lenticely světlé, téměř bílé, velmi znatelné.
Stopka: Středně dlouhá, tenká, červenohnědá, ojíněná, zdřevnatělá. Stopečná jamka je nepravidelná, středně široká, mělká, čistá nebo šedavě narezivělá. Stopka vždy přesahuje okraj jamky.
Kalich: Uzavřený až pootevřený, malý až středně velký. Ušty jsou rovněž malé, vzpřímené, tmavě hnědé, šedohnědé plstnaté. Kališní jamka je středně hluboká, užší, nepravidelná, mírně žebernatá nebo jemně zvrásněná, čistá, jen v okolí kalicha zplstnatělá.
Dužnina: Bělavě žlutá s nádechem do nazelenale žluté barvy, pod slupkou někdy narůžovělá, pevná, křehká, při přezrání někdy vatovitá, suchá, moučnatá. Chuť je sladká, jen málo navinulá, s příjemným zvláštním aromatem, dobrá. Plody voní.
Jádřinec: Středně velký, protáhle cibulovitý, plnoosý a je umístěn ve středu plodu. Pouzdra jsou protáhlá, stěny paprskovitě popraskaná. Semena dobře vyvinutá, protáhlá, tmavě hnědá.
Doba zrání: Sklízí se v polovině září, maximálně koncem září. Plody před sklizní snadno padají. Konzumní zralost začíná v říjnu a vydrží do prosince; nejlepší je v listopadu. Přezrálé plody pak moučnatějí a praskají. Plody z vyšších poloh anebo z chladíren vydrží o měsíc až dva déle.
Hospodářské vlastnosti
Plodnost: Začíná brzy plodit, zpočátku je plodnost pravidelná, později střídavá, celkově dosti dobrá. Plody vytvářejí těsné menší shluky po 2 – 3.
Vhodné tvary a podnože
Hodí se i pro polokmeny na semenáči, čtvrtkmeny se pěstují na M 11, popřípadě na semenáči, zákrsky na M 1, 2 a 4. Pro vřetenovité zákrsky na podnoži M 9 je nevhodná pro velmi slabý růst, malou produkci ovoce a zkrácení doby konzumní zralosti. Do ovocných stěn a pásových výsadeb se nehodí.
Nároky na prostředí
Roste téměř všude v I. – III. zóně, kde jsou alespoň trochu úrodné půdy. Ukazuje se, že lépe vyhovují této odrůdě vyšší, vlhčí, ale slunné polohy, nejlépe podhůří v chráněných polohách proti silným větrům. Nesnáší extrémně suché nebo příliš vlhké půdy.
Odolnost
Strupovitostí trpí silně, padlím méně, a to jen v teplých polohách a na suchých stanovištích. Proti mrazům je ve dřevě velmi odolná, všechny mrazové kalamity u nás prodělalo bez škod.
Schopnost k přepravě
Je špatná až velmi špatná, snadno se otlačuje, a proto je třeba dbát pečlivosti při sklizni a opatrnosti při přepravě.
Celkové zhodnocení
Přednosti: Možnost pěstování ve vyšších polohách, mrazuvzdornost, velmi lákavý vzhled plodů, v ideální konzumní zralosti dobrá chuť.
Nedostatky: Střídavá plodnost, často drobné plody, malá odolnost proti strupovitosti, krátká konzumní zralost z teplých oblastí, špatná schopnost k přepravě.
Poznámky
Svým růstem a také plodonosným obrostem se tato odrůda hodně podobá Parméně zlaté zimní. Výchovný řez je třeba provádět hlubší, udržovací řez je nutno plně zaměřit na regulaci poměru plodnosti a růstu. Stromy musíme často zmlazovat, jinak plodí špatné, nevyvinuté ovoce a plodnost je výrazně střídavá. Zmlazovací řez plodného obrostu, může být hluboký a může být spojen se zakrácením prodlužujících větví. V pozdějších létech se nám často na slaběji rostoucích podnožích již ani tímto způsobem nepodaří vyvolat odpovídající růst. Pro intenzívní výsadby není vhodná svým růstem a plodností a i tržní hodnota plodů je nejistá. Bernské růžové je vhodné jen do vyšších poloh na místa, kde se nedaří kvalitnějším raně zimním odrůdám, a to pouze pro zahrádky a menší samozásobitelské sady.
Hlavní znaky pro rozpoznání
Habitus koruny s krátkým plodonosným obrostem, červenavě až nafialovělá barva výhonu, tvar zejména zbarvení plodů s typicky silným nafialovělým ojíněním a nápadné světlé lenticely v červené barvě slupky.