Synonyma a cizí názvy: Geheimrat Breuhahn, Breuhahn.

Původ: Tato odrůda vznikla ve Výzkumném ústavu v Geisengeimu v Německu v roce 1895 jako semenáč Halberstadtského panenského. Do pěstování byla zavedena v roce 1934.
Rozšíření: V zahraničí je rozšířena v Německu a ve Švýcarsku. U nás byla tato odrůda zaváděna v nízkokmenných sadech po 2. světové válce. Je zastoupena zejména ve výsadbách v severních Čechách. V poslední době se již nerozšiřuje.

Znaky a vlastnosti stromu

Habitus: Koruna je široce pyramidální, poměrně hustá, teprve později poněkud rozložitá. Větve jsou nasazovány v příliš ostrém úhlu.
Růst: Na koncích zakrácených letorostů se vytvářejí 2 – 3 růstové výhony, dále jen krátké trnce a kroužkovité plodonosné větévky, které mají krátkou životnost. Bazální část výhonů zůstává při delším řezu holá. Ve školce roste středně silně, vytváří jednoleté štěpovance s předčasným obrostem ve tvaru trnců, do výšky čtvrtkmenů se dá pěstovat z očka od země. Při špatném vyzrávání někdy ve dřevě namrzá.
Výhony: Kratší, silnější, téměř válcovité, rovné, tvarově jen velmi slabě kolénkovité. Barva dřeva je světle olivově hnědá, mírně nazelenalá a mění se různou intenzitou osvětlení výhonů, špičky výhonu jsou jen mírně ochmýřené. Pupeny jsou středně veliké, protáhlé, tupěji zakončené, přilehlé, sedí na patce, která je nápadná ostře vynikající 3 žebry. Internodia jsou krátká, velmi nepravidelná. Lenticely jsou sotva znatelné. Květní pupeny jsou oválné, nebo široce kuželovité, tupě zakončené, barvy olivově zeleně hnědé. Dvouleté dřevo je hnědošedavé s nepatrnými, velmi málo znatelnými lenticelami.
Listy: Středně veliké, širší, vejčité až eliptické, tvarově vyrovnané, tmavě zelené, velmi lesklé, naspodu jen málo ochmýřené. Okraj čepele je pravidelně, tupě pilovitý, povrch čepele je rovný, jen nepatrně zvlněný, široce člunkovitě prohnutý, podélně je jen málo obloukovitě prohnutý od dolní třetiny čepele, špička protáhle zašpičatělá, ostřejší, ke straně odkloněná. Řapík je nasazen v ostrém úhlu, je středně dlouhý, silnější, méně ochmýřený, báze načervenalá. Palisty jsou malé, štětinkovité.
Květy: Středně veliké, bílé, plátky jsou jen málo narůžovělé, vejčité, silně se překrývající, okraj je zvlněný. Poupata jsou světlá, jen žilkovitě načervenalá, menší pravidelná, zakulacená. Kališní ušty jsou dlouhé, nazpět ohnuté.
Opylovací poměry: Dobrý opylovač, kvete středně pozdě. Květenství je poměrně déle kvetoucí v důsledku nestejné kvality obrostu. Nejpozději kvetou květní pupeny na jednoletém dřevě. Vhodní opylovači: Parména zlatá zimní, Oldenburgovo, Landsberská reneta, Golden Delicious.

Znaky a vlastnosti plodu

Tvar: Kuželovitý až vejčitý, nesouměrný, k jedné straně smáčknutý, hladký, příčný průřez je kruhovitý, nejširší v dolní třetině plodu.
Velikost: Střední až menší a je značně ovlivňována násadou v daném roce. Při bohaté úrodě jsou plody vždy malé, což je také hlavní nevýhodou této odrůdy.
Slupka: Hladká, lesklá, mírně mastná, v konzumní zralosti až lepkavá, středně tlustá a pevná. Základní barva je na stromě světle zelená, později světle žlutá, krycí barva je „rozmytá“ až mramorovaně červená, líčko výrazné, řídce žíhané. Lenticely jsou velmi malé, málo znatelné, světle žlutozelené.
Stopka: Středně dlouhá až dlouhá, přímá, hnědá, dřevnatá, na bázi slabě ztlustlá. Stopečná jamka je velmi mělká, často nepravidelná, celá tmavě zelená, mírně zvlněná, někdy se vyskytuje i zával.
Kalich: Malý, uzavřený. Ušty jsou malé, dlouze zašpičatělé, vzpřímené, mírně nazpět zahnuté, jemně ochmýřené, šedavě zelené. Kališní jamka je mělká, téměř povrchová, nepravidelná, úzká, dosti ostře a nepravidelně hrbolatá.
Dužnina: Zlatožlutá, téměř oranžově žlutá, jemná, křehká, středně šťavnatá. Chuť je sladká, jen málo navinulá, aromatická, dobrá až velmi dobrá.
Jádřinec: Středně veliký až větší, protáhle cibulovitý, dutoosý, značně posunutý ke kalichu. Pouzdra jsou velká, dlouze zašpičatělá, pootevřená do osní dutiny, stěny málo popraskané. Semena jsou středně velká, podlouhle oválná, hnědá, velmi dobře vyvinutá, pouzdra s velkým množstvím semen.
Doba zrání: Sklízí se počátkem října, období sklizně musí být pečlivě sledováno. Při předčasném česání se vytrhávají stopky, při přezrávání, zvláště v suchém podzimu, velmi snadno opadává. Konzumní zralosti dosahuje od prosince a vydrží až do dubna podle prostředí při skladování. Při normálním uskladnění plody vydrží do března.

Hospodářské vlastnosti

Plodnost: Breuhahnovo plodí pravidelně na krátkém nebo středně dlouhém plodném dřevě. Plody nasazuje převážně ve dvojicích a vytváří shluky nebo chomáče plodů. Špatně se proto češe, snadno se otlačuje a snadno se vytrhávají stopky. Je nutné dbát pečlivosti při česání. Plodit začíná brzy, je to odrůda velmi plodná. Ve stadiu plné plodnosti se však dostavuje střídavá plodnost, která se dá jen velmi těžko agrotechnikou odstranit. Střídavá plodnost není sice příliš výrazná, ale při velké násadě mají plody sníženou jakost.

Vhodné tvary a podnože

Breuhahnovo je vhodné pouze pro nižší tvary, čtvrtkmen na podnožích M 11 a A2, v nejlepších půdách M 1, zákrsky na M 2, 1 a M 4, vřetenovité zákrsky na podnoži M 2 a 4, na velmi dobrých úrodných půdách i na M 9. Nejlépe se osvědčuje jako volně rostoucí forma, méně již vyhovuje pro pěstování v ovocných stěnách pro svůj pyramidální růst a špatné obrůstání. Vhodnější jsou pásové výsadby volně rostoucích forem. Často tato odrůda sloužila jako dočasná výplň v řidších výsadbách. Hodí se i pro přeroubování na středně a slabě rostoucí podnože.

Nároky na prostředí

Vyžaduje dobré a úrodné půdy v I. – II. zóně. Nejlépe se daří ve středních polohách s přiměřeně vlhkou půdou a klimatem. V suchých podmínkách jsou plody příliš drobné, ve vlhkých a studených půdách strom trpí rakovinou. Odrůda je vhodná i do vyšších poloh, avšak na chráněná místa. Ve studených podmínkách nikdy nedocílíme požadované aróma.

Odolnost

Odolnost ke strupovitosti je střední, padlím trpí v suchých létech velmi silně a co do náchylnosti se dá srovnávat jen s Coxovou renetou a Jonathanem. Odolnost proti mrazům je střední, záleží na období, ve kterém mrazy přicházejí. Často namrzají nevyzrálé letorosty, zejména v létech po velkých úrodách.

Schopnost k přepravě

Odolnost plodů proti otlačení je horší, těžko snášejí transport a hodně plodů se poškodí již při sklizni. Otlačeniny se ve skladu částečně ztrácejí, pokud nejsou příliš velké.

Celkové zhodnocení

Přednosti: Raný nástup do plodnosti, menší tvar korun vhodných pro intenzívnější výsadby, vysoká plodnost, dlouhá konzumní zralost, snadná skladovatelnost plodů i vyhovující jakost, zvláště v pozdější konzumní zralosti a vhodnost pro přeroubování.
Nedostatky: Především menší až malá velikost plodů, sklon ke střídavé plodnosti, i když není tak výrazná v prvních létech jako např. u Boskoopského, náchylnost k padlí, citlivost otlačení při sklizni a transportu a nesnadnější česání plodů.

Poznámky

Stromy zpočátku rostou silně a na úrodných půdách až bujně. Koruna snadno houstne, neboť se vidličnatě rozvětvuje. Po řezu vytváří značně silné konkurenční výhony,které jsou dosti dlouhé, ostatní pupeny prorůstají jen ve velmi krátké, málo kvalitní plodonosné dřevo. Výhony se proto musí v údobí výchovného řezu dosti hluboko zakracovat, aby nevyholovaly. Hlubokým výchovným řezem ale neúměrně podporujeme růst stromků a oddalujeme plodnost. Je proto nutné, abychom ve 4. – 5. roce po výsadbě tyto bujně rostoucí stromky přestali zakracovat, čímž dosáhneme zastavování růstu a snadnějšího nástupu do plodnosti. Další léta se omezíme jen na průklest a teprve, jakmile se přírůstky velmi podstatně zkrátí na 10 – 20 cm, zakrátíme stromy do staršího dřeva. Udržovacím řezem přitom se snažíme zachovat správný poměr mezi růstem a plodností. V údobí plné plodnosti stromy rychle začínají stárnout a zůstávají bez přírůstků. Svým charakterem růstu i plodností připomíná Breuhahnovo a Parménu zlatou zimní, avšak stejně jako u ní musíme i zde uplatňovat detailní zmlazovací řez plodného obrostu.
Největším problémem v suchých létech bývá napadení padlím jabloňovým. Jak již bylo uvedeno, je nutné také pečlivě zjišťovat nejvhodnější sklizňové období, které je velmi krátké. U této odrůdy je velké nebezpečí předčasného padání plodů před sklizní. Breuhahnovo patří k zimním dobře skladovatelným odrůdám a z těchto důvodů jej také můžeme doporučit do malých výsadeb. V tržním ovocnářství již nenajde uplatnění pro drobnější a v některých létech až malé plody.

Hlavní znaky pro rozpoznání

Habitus koruny s ostrým úhlem rozvětvování, barva a tvar výhonů, tmavě leskle zelený list, tvar plodů a stopečná část plodu včetně stopečné jamky.