Synonyma a cizí názvy: Renet landsbergskij, Reneta Landsberska, Renette Landsberger, Reinette de Landsberg.

Původ: Německo, zde byla vypěstována jako semenáč neznámého původu TH. BURCHARDTEM v Landsbergu n. Wartou asi v polovině 19. století.
Rozšíření: V zahraničí je rozšířena zejména v Německu, Polsku, Rumunsku, méně již v ostatních státech Evropy. U nás je rozšířena po celém území.

Znaky a vlastnosti stromu

Habitus: Koruna je kulovitá až široce kulovitá, hustší, větve jsou nasazeny v tupém úhlu, obrys koruny je nepravidelný, větve jsou v pozdějším věku převislé.
Růst: V mládí silný, později středně silný. Postranní větve jsou delší, obrůstají nestejnoměrně krátkým až středním plodonosným dřevem, větve se sklánějí pod váhou ovoce a často praskají, protože je dřevo křehké. Ve školce roste rovně a silně, můžeme ji pěstovat z oček. V mnoho školkách byla používána také jako kmenotvorná odrůda.
Výhony: Na mladých stromcích jsou dlouhé, středně silné, mírně zakřivené, tvarově dosti kolénkovité. Internodia středně hustá až hustší, dosti pravidelná. Barva je ve stínu nazelenale hnědá, na sluneční straně olivově hnědá, vrcholek je tmavě šedě ochmýřený, báze stříbřitě ojíněná. Lenticely drobné, dosti husté, kulaté, málo nápadné. Pupeny oblé, mírně odstávající, šupiny červenohnědé, na špičce ochmýřené; sedí na výrazných patkách, všechna 3 žebra velmi dobře znatelná.
Listy: Velké, široce oválné, klínovitě ukončené, výrazně asymetrické, charakteristicky světle zelené, lesklé, na rubu málo plstnaté, tuhé. Okraj čepele je široce hrubě pilovitý, povrch čepele je zvrásněný, zvlněný, podélně značně prohnutý od dolní třetiny středního nervu, špička širší, klínovitá, rovná nebo jen málo do strany vykloněná. Řapík je nasazen v ostrém úhlu, je kratší, silnější, světleji načervenalý, ochmýřený. Palisty jsou kopinaté, dobře vyvinuté.
Květy: Středně veliké až veliké, široce miskovité. Korunní plátky jsou bledě růžové s jemným nazelenalým odstínem, kulaté, zvlněné, mírně miskovitě prohnuté, vzájemně se většinou nepřekrývající. Poupata po 5 – 6 v květenství, špinavě nažloutle nazelenalá s bleděrůžovým nádechem, kulovitá. Kališní ušty jsou středně dlouhé, mírně zahnuté. Blizny dosahují úrovně prašníků.
Opylovací poměry: Dobrý opylovač, kvete středně raně. Vhodní opylovači: Baumannova reneta, Berlepschova reneta, Coxova reneta, Krasokvět žlutý, Jonathan, Ontario, Parména zlatá zimní, Průsvitné žluté, Watervlietské mramorované, Zuccalmagliova reneta.

Znaky a vlastnosti plodu

Tvar: Kulovitý, zdánlivě ploše kulovitý, ale také vysoce kulovitý, nejširší uprostřed nebo málo pod polovinou plodu, pravidelně mírně žebernatý, v kališní části hrbolatý, ve stopečné pravidelně zaoblený, příčný obrys kruhovitý, pravidelný. Tvarově nevyrovnaný. Pravděpodobně existuje několik tvarově rozdílných klonů.
Velikost: Střední až větší, ojediněle i velká, vyrovnanost plodů ve velikosti malá.
Slupka: Hladká, lesklá, mírně mastná, velmi jemná, tenká. Základní barva je žlutavě zelená, později slámově žlutá, na sluneční straně je „rozmyté“ zlatožlutě až skořicově načervenalé líčko. Vybarvení je často zcela zanedbatelné. Lenticely jsou rzivé, světle bělavě ohraničené, hustší, v kališní části a znatelnější v líčku, celkem méně nápadné.
Stopka: Středně dlouhá i kratší, velmi variabilní, u malých plodů delší, středně silná i slabší, pružná, polodřevnatá, zelenavě hnědá, mírně ochmýřená, k jedné straně ohnutá. Stopečná jamka je hluboká až hlubší, středně široká, velmi pravidelná, světle rzivá, rez se paprskovitě rozbíhá po celé stopečné části plodu, což je pro tuto odrůdu typické.
Kalich: Většinou pootevřený, středně velký. Ušty jsou širší vzpřímené, delší, dlouze zašpičatělé, mírně nazpět ohnuté, zelenavěšedě plstnaté. Kališní jamka je středně široká a hluboká, jemně pravidelně rýhovaná, čistá, bez rzi.
Dužnina: Žlutobílá, někdy se zelenavým odstínem, jemná, hojně šťavnatá. Po rozkrojení na vzduchu jen slabě hnědne. Chuť je sladce navinulá, slabě aromatická, dobrá až velmi dobrá. Malé plody bývají nechutné.
Jádřinec: Velký, cibulovitý, dutoosý. Pouzdra velká, pootevřená, se stěnami silně popraskanými, obsahujícími po 1 – 4 dobře vyvinutých semenech.
Doba zrání: Sklízí se koncem září, plody nesmějí na stromě uzrát, aby se nezkrátila jejich konzumní zralost. K jídlu dozrává v listopadu a vydrží do ledna až února, ke konci ztrácí na chuti a šťavnatosti. Je vhodná ke skladování v chladírnách. Plody ve skladech odolávají vadnutí.

Hospodářské vlastnosti

Plodnost: Plodit začíná brzy, plodnost je zpočátku pravidelná, později střídavá. Landsberská reneta nasazuje po 2 – 3 plodech a místy vytváří větší shluky plodů, někdy jsou plody jednotlivé. Celkově je velmi úrodná. Někdy se objevují i květy a plody na jednoletém dřevě.

Vhodné tvary a podnože

Polokmeny na semenáči, čtvrtkmeny na M 11 a A2 a M 1, někdy i na semenáči, zákrsky na M 2 a 4, vřetenovité zákrsky na M 9. Hodí se pro všechny typy ovocných stěn a pásových výsadeb. Byla často doporučována do alejí, kde je velmi vhodná.

Nároky na prostředí

Na prostředí není nijak zvlášť náročná, nejvhodnější jsou propustné, mírně vlhké půdy a otevřené polohy ve středních i vyšších polohách, v nichž velmi dobře snáší drsné podnebí a částečně i větrnou polohu. Na suchých a teplých stanovištích předčasně uzrává a opadává. V uzavřených, vlhkých, obyčejně jílovitých půdách trpí hodně strupovitostí a rakovinou. Nejlepší jsou půdy v podhůří s chladnějším podnebím.

Odolnost

Proti strupovitosti a padlí je málo až velmi málo odolná (podle prostředí). Proti mrazům jen středně odolná, zvláště po velkých sklizních byla dosti poškozována. Na přemokřených stanovištích trpí rakovinou jabloní a je náchylná i na moniliózu a hořkou hnilobu plodů.

Schopnost k přepravě

Je velmi citlivá k otlačení již při sklizni a hlavně pak při expedici. Plody bývají často poškozovány dlouhou, ostrou stopkou.

Celkové zhodnocení

Přednosti: Nejcennějšími vlastnostmi jsou především brzký nástup do plodnosti, možnost pěstování i v drsnějších polohách, celkově dobrá úrodnost i na polokmenech na semenáči, vhodný růst a nasazování plodného dřeva, odolnost proti padání plodů i ve větrných polohách.
Nedostatky: K nejzávažnějším nedostatkům patří náchylnost plodů k otlačení, průměrná chuť a vzhled, malá odolnost proti chorobám a střídavá plodnost.

Poznámky

Mladé stromky dosti dobře obrůstají, vyžadují středně hluboký řez. U nízkých tvarů na středně rostoucích a slabých podnožích udržujeme u stromů ideální poměr mezi plodností a růstem zmlazovacím řezem. Pokud strom nezakracujeme, je nutné každoročně provádět alespoň průklest a občas v roce velké plodnosti středně hluboký zmlazovací řez plodného obrostu. Při silném zpětném řezu většina plodného obrostu prorůstá do dřeva, což oddaluje plodnost. Udržováním řidší koruny se bráníme nadměrnému napadení strupovitostí a často i monilióze. U této odrůdy je velmi důležitý výběr vhodného stanoviště. N tuto okolnost reaguje citlivě chutí, skladovatelností a nakonec i vybarvením, jak to dokazují plody s typickým vybarvením líčka, pocházející ze stromů rostoucích v zatravněných porostech.
Landsberskou renetu dnes již nedoporučujeme, protože je překonána mnoha jinými, současně zrajícími odrůdami.

Hlavní znaky pro rozpoznání

Tvar plodů, zbarvení slupky s typickým narůžovělým líčkem, paprskovitou rzivostí ve stopečné části plodu a světle zelený list.