Synonyma a cizí názvy: Žádné nejsou.

Původ: Kanada, Ottawa. Semenáč odrůdy McIntosh, z roku 1906. Do praxe byla uvedena v roce 1930.
Rozšíření: V Evropě se pěstuje v Holandsku a Dánsku a v menším měřítku i v jiných státech, ale svým rozšířením nepatří k světovým tržním odrůdám. U nás se pěstuje pokusně a v zahrádkách v posledních 15 létech. Ve zkouškách často předčí v mnoha znacích odrůdu McIntosh.

Znaky a vlastnosti stromu

Habitus: Koruna se hodně podobá koruně odrůdy McIntosh, je široce pyramidální, málo pravidelná, přiměřeně hustá, s dosti ostrým úhlem nasazení bočních větví, se středně vyvinutým, povětšině krátkým plodonosným dřevem.
Růst: Zpočátku roste středně silně a poměrně dobře roste i v pozdějších létech. Obrůstání letorostu je mírně podprůměrné, na dvouletém dřevě se tvoří 3 – 4 výhony růstové a pak se obrost rychle zkracuje a spodní část vyholuje. Zpočátku je proto nutný alespoň středně hluboký výchovný řez. V plné plodnosti reaguje dobře na středně hluboký zmlazovací řez plodného obrostu. Ve školce roste rovně, dostatečně silně, tvoří málo silnějšího obrostu.
Výhony: Silnější, dlouhé, rovné, jen malá část výhonů slabě prohnutá. Internodia středně dlouhá, dosti pravidelná. Barva je tmavě načervenale hnědá, pro tuto odrůdu typická, lesklá, vrchol je ojíněný, lysy, spodní část má jen jemný voskový nálet, uprostřed je výhon velmi lesklý. Lenticely jsou kulaté, středně velké,světle žluté, velmi husté, nápadné, rozšířeny téměř až do vrcholu výhonu. Pupeny jsou malé, krátce trojúhelníkovité, jen málo ochmýřené, sedící na nízkých patkách s krátkými a ostrými žebry. Květní pupeny jsou protáhle kuželovité, načervenale hnědé, šupiny lysé, středně velké až menší. Dvouleté dřevo je šedohnědé. Lenticely jsou vystouplé, zakulacené, korkovité.
Listy: Velké až velmi velké, okrouhle vejčité až opakvejčité, tvarově vyrovnané, symetrické, tmavě zelené s našedlým nádechem zejména při rašení, naspodu ochmýřené. Okraj čepele je nepravidelně širší, oble vroubovaný, plocha čepele je zprohýbaná, mírně miskovitě nahoru ohnutá, podélně je jen málo prohnutá, špička zúženě vybíhající, nazpět ohnutá. Řapík je nasazen v tupém úhlu, je kratší, středně silný, jen málo ochmýřený, celý silně načervenalý. Palisty jsou kratičké, málo vyvinuté.
Květy: Střední až velké, široce miskovité. Korunní plátky jsou nažloutle bílé, okraj narůžovělý, širší, eliptičné, s vystouplým středním nervem, jen málo lžičkovitě prohnuté, zvlněné, s nervovým okrajem, vzájemně se těsně dotýkající nebo s malými mezerami. Poupata po 4 – 6 v květenství, slabě nachově narůžovělá, žlutobíle žilkovaná, opakvejčitá. Kališní ušty delší, ohnuté, přitisklé. Blizny jsou v úrovni prašníků.
Opylovací poměry: Dobrý opylovač, kvete středně raně. Vhodní opylovači: Coxova reneta, Golden Delicious, Starking Delicious.

Znaky a vlastnosti plodu

Tvar: Zploštěle kulovitý, nejširší málo pod polovinou plodu, žebernatost je jen v kališní části plodu a jen naznačená a brzy se vytrácí. Plod je pravidelně zaoblen, příčný průřez je mírně nepravidelně kruhovitý, podélný řez je mírně nesouměrný, plod je smáčknutý k jedné straně. Tvarová vyrovnanost plodů je střední, velké plody jsou více žebernaté.
Velikost: Střední až větší, velikostně jsou plody málo až středně vyrovnané.
Slupka: Hladká, lesklá, pevná, pružná, při jídle dosti nepříjemná. Základní barva je zpočátku zelenožlutá, později slámově žlutá, krycí barva je souvisle „rozmytě“ purpurově červená, zastřeně matná, na sluneční straně je tmavší „rozmytá“ červeň. Červená barva často kryje celý plod a je navíc znatelně modrofialově ojíněná. Lenticely jsou velmi drobné, málo znatelné, v kališní části zhuštěné.
Stopka: Středně dlouhá, silnější, zdřevnatělá, báze ztlustlá, hnědá, rovná, plstnatá, úroveň jamky málo přesahující. Stopečná jamka je široká, středně hluboká až mělká, čistá nebo jen málo šedavě plstnatá.
Kalich: Malý, nenápadný, uzavřený. Ušty kratší, mírně nazelenalé, plstnaté. Kališní jamka je užší, středně hluboká, pravidelně oblá, většinou čistá.
Dužnina: Bílá, křehká až jemná, šťavnatá, příjemně vonící, podobně jako McIntosh. Chuť je navinule sladká, aromatická, velmi dobrá, připomínající McIntosh.
Jádřinec: Velký, široce cibulovitý, posunutý nad střed plodu, dutoosý. Pouzdra středně velká, pootevřená do osní dutiny, se stěnami hladkými, jen jemně popraskanými. Semena jsou dobře vyvinutá.
Doba zrání: Sklízí se v druhé polovině září, konzumní zralosti dosahuje v říjnu, vydrží do ledna i déle, a to podle podmínek stanoviště a uskladnění.

Hospodářské vlastnosti

Plodnost: Začíná plodit brzy, je téměř pravidelně plodná, jen po nadměrné úrodě stromy vynechávají. Plody nasazuje po 1 – 2 a často tvoří shluky.

Vhodné tvary a podnože

Podle dosavadních zkušeností se hodí pro výsadby kmenné, pásové i pro výsadby tvarovaných stěn, protože poměrně dobře snáší tvarování i zmlazovací řez. Čtvrtkmeny provádíme na podnoži M 1, 11 a A2, zákrsky na M 2 a 4 a 1, vřetenovité zákrsky na M 4 a v nejlepších půdách na M 9.

Nároky na prostředí

Tato odrůda se dosud pěstuje jen pokusně, a proto její nároky nejsou pro naše podmínky podrobně vyzkoušeny. Dobře se dají v půdách hlinitých, úrodných, přiměřeně vlhkých, v polohách částečně chráněných. Nehodí se do poloh chladných a uzavřených, kde trpí strupovitostí a rakovinou jabloní. Je pravděpodobné, že se bude dobře hodit do středních i vyšších poloh, kde se prodlouží konzumní zralost. Na polohu má nižší nároky než McIntosh.

Odolnost

Je málo odolná proti strupovitosti a rovněž i na padlí v suchých létech je velmi citlivá. Odolnost proti mrazu je dobrá až velmi dobrá.

Schopnost k přepravě

Plody jsou náročné na opatrnou sklizeň, snadno se otlačují, ale malé otlačeniny se postupně ztrácejí.

Celkové zhodnocení

Přednosti: Lobo je odrůda velmi úrodná, plody vyhovují svým vzhledem, barvou i tvarem, odpovídá tržním požadavkům. V optimální zralosti, která z vyšších poloh je pozdější, je chuťově velmi dobrá, vyrovná se téměř odrůdě McIntosh. Je poměrně vhodná pro nejintenzívnější typy výsadeb – ovocné stěny. Rovněž odolnost proti mrazům je výhodná.
Nedostatky: Hlavním nedostatkem je malá odolnost proti chorobám, zejména proti strupovitosti, a v teplejších polohách kratší konzumní zralost.

Poznámky

Lobo je odrůda, která je u nás v provozních výsadbách málo známa, proto musíme vycházet jen z pokusných výsadeb. Pozornost upoutala svou chutí, která často v degustacích překonávala odrůdu McIntosh. V literatuře se uvádí, že je to odrůda podzimní, avšak v našich poměrech často vydrží déle než McIntosh, zejména z vyšších poloh, proto je velmi cenná. Doplňuje skupinu odrůd typu McIntosh. Pěstitelské nároky se shodují s McIntoshem, ukazuje se však, že Lobo, které plodí více ve shlucích a lépe reaguje na zmlazení obrostu, je vhodnější na přísněji tvarované palmety. Tvoří vyrovnanější korunky. Stromy nesmíme ponechat přeplodit, jinak by bylo nebezpečí, že se dostaví střídavá plodnost.
Lobo můžeme doporučit ke zkouškám do poloprovozních výsadeb, k doplnění sortimentu v teplých polohách podzimním jablkem a ve středních a nižších polohách získáváme odrůdu raně zimní.

Hlavní znaky pro rozpoznání

Plody mají typickou chuť a aróma, podobné odrůdě McIntosh, pravidelný kulovitý tvar, temně červené zbarvení plodů s nafialovělým ojíněním, tmavě načervenale hnědé výhony s nápadnými lenticelami.