Synonyma a cizí názvy: Oberländer Himbeerapfel, Framboise d’Oberland, Malinowa Oberlandska, Malinovoje oberlandskoje.

Původ: Pravděpodobně Holandsko. Pod názvem Frambois appel nebo Calville d’Automne rayeé byla rozšiřována již v druhé polovině 18. století.
Rozšíření: Bylo pěstováno po celé střední Evropě, zaujímalo dlouho jedno z předních míst ze světové produkce jablek a tam, kde se vysazují polo- a vysokokmeny, byla donedávna jednou z hlavních odrůd, např. v Polsku. U nás byla rozšířena po celém území a zejména pak v Podkrkonoší, v sz. Čechách a rozptýleně ve všech ostatních klasických ovocnářských oblastech.

Znaky a vlastnosti stromu

Habitus: Koruna kulovitá až široce kulovitá, rozložená až převislá, hustá, vrcholový výhon je zpravidla potlačen; úhel nasazení větví je velmi tupý.
Růst: Po vysazení roste slaběji, později slabě s tendencí udržovat si přiměřeně dlouhé přírůstky i v době plné plodnosti. Růst a plodnost je udržována v optimálním poměru bez zmlazování. Ve školce roste slabě a křivě, je proto lépe zavádět mezištěpování.
Výhony: Dlouhé, šlahounovité, slabší, zakřivené, tvarově mírně kolénkovité. Internodia středně dlouhá, nepravidelná. Barva je tmavě červeně hnědá s nafialovělým nádechem, vrcholky silně ochmýřené, báze výhonů nepatrně stříbřitě ojíněné. Lenticely jsou malé, na spodní části hustší, světle hnědě zkorkovatělé, ve střední části středně husté. Pupeny jsou poměrně malé, přisedlé, šedě plstnaté, sedící na širokých, mírně zdvižených patkách se středním žebrem slabě vystouplým. Květní pupeny jsou velké, protáhle vejčité, tupě zakončené a po celém povrchu ochmýřené. Dvouleté dřevo je olivově zelenohnědé
Listy: Středně velké, oválně eliptičné až okrouhle vejčité, značně asymetrické, tmavě zelené, mdle lesklé, na rubu jen málo ochmýřené, okraj čepele je výrazně ostře pilovitý, povrch čepele je mírně zvlněný, jen málo člunkovitě prohnutý, podélně značně dolů prohnutý, špička výrazná, ostře zakončená, mírně ohnutá dolů a do strany. Řapík je nasazen v tupém úhlu, je kratší, středně silný, načervenalý a plstnatý. Palisty dobře vyvinuté a delší.
Květy: Středně velké. Korunní plátky téměř bílé, vejčité až oválné, mělce lžičkovitě prohnuté, zvlněné, vzájemně se nedotýkající. Poupata po 5 – 6 v květenství, bělavě žlutá a narůžovělá, vejčitě kulovitá. Kališní ušty středně dlouhé s nafialovělými špičkami; blizny jsou v úrovni prašníků anebo je málo převyšují.
Opylovací poměry: Dobrý opylovač, kvete středně raně. Vhodní opylovači: Coxova reneta, Landsberská reneta, Ontario, Parména zlatá zimní.

Znaky a vlastnosti plodu

Tvar: Vysoce kulovitý až tupě kuželovitý, variabilní, nepravidelně ploše žebernatý, některá žebra se ztrácejí až ve stopečné části, ke kalichu se žebra nápadně sbíhají, příčný obrys plodu je nápadně hranatý, podélný řez je nesouměrný. Tvarová vyrovnanost je větší až velká.
Velikost: Střední až větší, plody ve velikosti vyrovnané, plody mají velmi nízkou specifickou váhu a jsou relativně velmi lehké.
Slupka: Hladká, málo lesklá, pevná, tenká. Základní barva je zelenožlutá, později slámově žlutá, z velké části je krytá tmavou červení, která je „rozmytá“ anebo jen málo nevýrazně pruhovaná. Celý plod je nápadně modrofialově ojíněný. Lenticely jsou méně nápadné, světlé, řídké po celém plodu. Plody příjemně voní.
Stopka: Středně dlouhá až kratší, středně silná, někdy i slabá, na konci silnější, dřevnatá, hnědá šedě plstnatá, úrovně jamky dosahující anebo jen mírně přesahující. Stopečná jamka je hlubší až hluboká, úzká i širší, částečně paprskovitě světle rzivá.
Kalich: Zavřený i pootevřený, středně velký. Ušty vzpřímené, zelenavě šedě plstnaté, na bázi široké. Kališní jamka je malá, užší, středně hluboká, žebernatá, čistá.
Dužnina: Bílá, pod slupkou narůžovělá, jemná, méně šťavnatá, později měkká, v přezrálém stavu vatovitá. Po rozkrojení slabě hnědne, mírně voní. Chuť je navinule sladká se slabou malinovou příchutí, dobrá, v optimální konzumní zralosti i velmi dobrá.
Jádřinec: Středně velký, cibulovitý až srdčitý, dutoosý. Pouzdra velká se stěnami popraskanými. Semena dobře vyvinutá, ostře špičatá, kaštanově hnědá.
Doba zrání: Sklízí se koncem září až začátkem října, z mladších stromů se sklízí ovoce dříve, ze starších později. Plody je třeba podtrhnout. Příliš raná sklizeň má však za následek vadnutí a horší chuť plodů. Konzumní zralosti dosahuje v listopadu a vydrží do konce prosince i déle, pokud je plod uložen v chladu. Snadno přezrává, moučnatí a není pak chutné.

Hospodářské vlastnosti

Plodnost: Středně raná, pravidelná i na semenáčích; celkově patří mezi odrůdy úrodné. Plody jsou rozmístěny téměř pravidelně po celé koruně, nikdy se nepřeplodí a udržuje si optimální násadu plodů, což napomáhá k pravidelné a každoroční plodnosti.

Vhodné tvary a podnože

Nejvhodnější je volně rostoucí tvar, kdy využíváme velkou plochu koruny. Vysoko- a polokmeny štěpujeme na semenáčích, výjimečně čtvrtkmeny na M 11 a A2. Pro zákrsky a ovocné stěny se nehodí pro převislé koruny a proto, že nesnáší tvarovací řez.

Nároky na prostředí

Malinové hornokrajské je méně náročné, vyhovují mu půdy středně úrodné v I. – III. zóně a je vhodné i pro vyšší podhorské polohy, jsou-li slunné a vlhčí. Studené a mokré půdy v uzavřené poloze jsou nevhodné. Stromy v dobrém prostředí jsou dlouhokvěté.

Odolnost

Proti strupovitosti je méně odolná a proti padlí je jen slaběji odolná. Odolnost proti mrazům je značná. Ze všech jabloní je tato odrůda nejvíce napadána puklicí švestkovou.

Schopnost k přepravě

Dobrá, avšak plody se musejí česat opatrně, neboť i když otlačeniny nejsou patrné, korkovatí, ale nehnijí, a při konzumu pak vadí.

Celkové zhodnocení

Přednosti: Největší předností je krásné vybarvení a možnost docílit až 90 % plodů nejlepší jakosti, pravidelná a poměrně vysoká plodnost, vhodnost pro vyšší polohy (pro polokmeny, kde je výběr odrůd omezen), vyšší odolnost proti mrazům.
Nedostatky: Nevhodný růst stromů pro intenzívnější, nižší tvary, krátká, málo vhodná doba konzumní zralosti, moučnatění plodů a ztráta na chuti, malá specifická váha plodů, jen průměrná chuť a nižší odolnost proti chorobám.

Poznámky

Malinové hornokrajské vyhovuje svými hospodářskými a růstovými vlastnostmi extenzívnímu pěstování na vyšších tvarech. Výchovný řez je řízen značným přehoustnutím korun a převislým růstem. Je třeba méně zakracovat a více provádět průklest. Platí to zvláště o údobí plodnosti, kdy se nesmí zmlazovat, ale kdy je třeba omezit řez na průklest a hnojení. Vyžaduje širší spony. Není vhodné pro nižší tvary, a to nejen pro svůj růst, ale i pro svůj charakter plodnosti. Na zákrscích se omezuje produkční plocha a nezvýší se plodnost, jek je to pravidlem u jiných odrůd.
Malinové hornokrajské je vhodné do okrajových jabloňářských poloh pro samozásobitelské sady k využití ploch okolo rekreačních chat i chalup v podhorských polohách; pro malé zahrádky intenzívně využívané a do intenzívních sadů je nevhodné.

Hlavní znaky pro rozpoznání

Široká, převislá koruna, tvar a barva plodů, lehké plody s bílou, měkkou, později vatovitou dužninou.