Synonyma a cizí názvy: Geheimrat Oldenburg, Geheimrat Dr. Oldenburg, Oldenburg.

Původ: Vzniklo v roce 1897 jako kříženec odrůdy Hammersteinovo s Baumanovou renetou v Geisenheimu nad Rýnem v Německu. První plody byly sklizeny v roce 1904.
Rozšíření: V zahraničí je nejvíce rozšířená v Německé demokratické republice a v Německé spolkové republice. U nás se hodně rozšířilo po 2. světové válce a je zastoupeno v mnoha zákrskových výsadbách.

Znaky a vlastnosti stromu

Habitus: Koruna je kulovitá, později mírně převislá, nepravidelná, řidší až řídká. Větve vyrůstají v nestejném úhlu, zpočátku šikmo nahoru, později se sklánějí; rozvětvují se nepravidelně.
Růst: Zpočátku je středně silný, později slabý, zvláště při nástupu plodnosti. Rozvětvování je střední, většinou vytváří krátký až středně dlouhý plodonosný obrost. Nutně vyžaduje zmlazovací řez plodného obrostu.
Ve školce roste silně, rovně, vytvářejí málo obrostu, pro založení vyrovnaných korunek je třeba volit hlubší řez, jinak jsou korunky malé, s nižším počtem výhonů. Pěstuje se až do tvaru čtvrtkmene z oček od země a jedině tam, kde bychom chtěli zcela odolné stromy v kmenech, je vhodné mezištěpování, neboť se někdy na kmenech vytvářejí mrazové desky.
Výhony: Silné až středně silné, téměř válcovité, rovné, tvarově jen málo konlénkovité. Internodia jsou středně hustá, dosti pravidelná. Barva je světle zelenavě hnědá ve stínu a na bázi, jinak červenavě hnědá, špička slabě šedě ochmýřená, báze stříbřitě ojíněná. Lenticely malé, oválné až kulovité, světle rzivě tečkované. Pupeny jsou široké, tupě oválné, přitisklé, špičky jen málo ochmýřené; sedí na vystouplých, nápadně velkých, širokých patkách se znatelnými 3 žebry. Květní pupeny jsou středně velké, kuželovité, hnědavě červené, jen nepatrně na špičce ochmýřené. Dvouleté dřevo je hnědavě šedé s téměř neznatelnými lenticelami, matné.
Listy: Středně velké, široce vejčité, tvarově vyrovnané, symetrické, světle zelené, pololesklé, naspodu jen málo ochmýřené, dosti tlusté. Okraj čepele je drobně tupě pilovitý, povrch čepele rovný, široce miskovitě prohnutý, podélné prohnutí malé, špička rovná. Řapík je nasazen v tupém úhlu, je silnější a kratší, na bázi načervenalý, mírně plstnatý. Palisty jsou drobné, úzké.
Květy: Středně velké, široce miskovité, téměř ploché. Korunní plátky eliptičné, lžičkovitě prohnuté, okraje rovné, po dlouhou dobu narůžovělé, vzájemně se dotýkající. Poupata jsou podlouhle zakulacená, středně velká, načervenalá, na jednoletém dřevě dlouho červená. Kališní ušty jsou načervenalé, krátké.
Opylovací poměry: Dobrý opylovač, kvete raně, dobu květenství značně prodlužují květy na jednoletém dřevě. Vhodní opylovači: Coxova reneta, Hájkova muškátová reneta, Starking Delicious, Parména zlatá zimní, James Grieve, Jonathan, Matčino, Ontario, Wealthy, Spartan, McIntosh Red.

Znaky a vlastnosti plodu

Tvar: Kulovitý, zdánlivě vysoce kulovitý až tupě kuželovitý, hladký, největší šířka uprostřed plodu nebo v dolní třetině, tvarově velmi vyrovnaný. Příčný průřez kruhovitý, podélný souměrný nebo jen někdy málo nesouměrný. Plody v obou částech oblé.
Velikost: Střední, co do velikosti jsou plody vyrovnané, při nadměrné násadě plodů velikost klesá.
Slupka: Hladká, pololesklá, v době zralosti mastná až velmi mastná, středně silná, křehká. Základní barva je světle zelená, později zlatožlutá, krycí barva je červená, tečkovaná, líčko na sluneční straně živě červené, krátce proužkované. Červená barva kryje1/2 – 3/4 plodu. Lenticely jsou v červené barvě bělavé, v základní zelené barvě tmavší, málo nápadné, ohraničené malým světlejším dvůrkem.
Stopka: Středně dlouhá a silná, vzpřímená, polodřevnatá, světle zelená až zelenohnědá, úroveň stopečné jamky přečnívající. Stopečná jamka je mělká, úzká až středně široká, pravidelná, čistá, hodně nazelenalá, jen v ojedinělých případech šedavě rzivá.
Kalich: Středně velký, uzavřený až pootevřený, u malých plodů je i uzavřený. Ušty jsou středně dlouhé, širší, zašpičatělé, vzpřímené, mírně nazpět ohnuté, zelenošedě ochmýřené. Kališní jamka je pravidelná, mělká, středně široká, mírně hrbolatá, čistá.
Dužnina: Bělavě nažloutlá, někdy středně zrnitá, křehká, mírně nazelenalá, středně šťavnatá. Chuť je sladce nakyslá bez výrazného arómatu, jen velmi málo kořenitá. Při přezrání ztrácí chuť a chutná poněkud nahořkle. V ideální konzumní zralosti je průměrné chuti.
Jádřinec: Středně velký, cibulovitý, mírně posunutý nad střed plodu. Pouzdra jsou pootevřená do malé osní dutiny, stěny hrubě popraskané. Semena jsou velmi dobře vyvinutá, větší, podlouhle oválná, hnědá, často v pouzdrech uvolněná.
Doba zrání: Plody se sklízejí asi v polovině září, v teplých oblastech i o něco dříve, v době zralosti padají; nevyzrálé plody se špatně češou, a proto je nutné zrání pečlivě sledovat. Konzumní zralost nastupuje asi 14 dní po sklizni a plody vydrží v průměru do konce listopadu i déle, zvláště z vyšších poloh. Skladováním v chladírnách se dá konzumní zralost prodloužit, ale údaje se často rozcházejí. Uvádí se, že skladováním v chladírnách ztrácí chuť.

Hospodářské vlastnosti

Plodnost: Nástup do plodnosti je velmi raný, plodí téměř po výsadbě, a plodnost se rok od roku úměrně zvyšuje. Stromy se velmi snadno dostávají do plné plodnosti. Vytváří shluky a mnohdy celé chomáče plodů, často plodí na jednoletém dřevě. Spolu s odrůdou James Grieve patří Oldenburgovo k nejplodnějším odrůdám u nás vůbec. Plodí pravidelně, každoročně, pokud v některém roce nedojde k velkému přeplození, která může nastat například zmrznutím květů nebo namrznutím plodného dřeva. V tomto případě je nutné velkou násadu v příštím roce redukovat řezem.

Vhodné tvary a podnože

Na polokmenech a vysokokmenech není pěstování Oldenburgova vhodné, poněvadž mívá drobné plody. Nejlépe se uplatňují nižší tvary, a to čtvrtkmen na podnoži M 11, A2, popřípadě i semenáč, na dobrých půdách M 1, zákrsky na M 2, 4 a 1, vřetenovitý zákrsek na M 2, 4 na podnoži M 9 jen na nejlepších půdách do krátkodobých výsadeb. Je vhodné pro všechny typy ovocných stěn, zvláště pro palmetovité ovocné stěny, kde je nutné časté zmlazování.

Nároky na prostředí

Odrůda není nijak zvlášť náročná na prostředí. Lze ji pěstovat v I. – III. zóně a poněvadž je ale velmi plodná, je lépe volit půdy úrodné, intenzívně hnojené. Nejvhodnější je půda přiměřeně vlhká, propustná ve středních i vyšších polohách, avšak chráněných. Nesnáší extrémní půdní podmínky, zejména v sušším prostředí se nedaří a plody jsou velmi málo tržně hodnotné a mají krátkou dobu konzumní zralosti.

Odolnost

Proti strupovitosti je odolnost menší až malá (záleží hodně na prostředí), proti padlí je značně odolná (padlí se vyskytuje jen v suchých létech ojediněle). První plody, které jsou často nadměrné velikosti, nebo plody z bujně rostoucích stromů trpí fyziologickou hořkou skvrnitostí plodů. Proti mrazu je středně odolná, což je závislé na použité podnoži a na vyzrání dřeva do příchodu zimy. Také po vysokých sklizních je % poškození mrazem vyšší. Nejvíce namrzla na podnoži M 16.

Schopnost k přepravě

Odolnost k otlačení je střední. Při neopatrné sklizni snadno vznikají otlačeniny, které však nehnijí, ale částečně se i během zrání ztrácejí. Plody se dobře třídí, manipulace se zralými plody je obtížná, neboť plody jsou mastné a velmi snadno se špiní.

Celkové zhodnocení

Přednosti: Brzká a velmi vysoká plodnost, pravidelná, malá náročnost na pěstitelskou péči, vyrovnanost plodů ve tvaru, vhodnost do vyšších, ale chráněných poloh, kde se prodlouží skladovatelností (získáme tím „vánoční jablko“) pro období, kdy je největší odbyt ovoce.
Nedostatky: Průměrná chuť, padání plodů před sklizní, malá trvanlivost, ve většině oblastí je to jen podzimní jablko, s krátkou dobou konzumní zralosti, málo odolné ke strupovitosti a mastná slupka v době konzumní zralosti.

Poznámky

Stromky je třeba po výsadbě dosti hluboko zakracovat a je třeba dbát, pokud je to k zvolenému tvaru nutné, na pravidelné založení korunky. Jinak vytváří značně nepravidelnou korunu, jednostrannou, často s malým počtem základních větví. Při delším zakracování také poněkud vyholuje, tvoří se pouze krátký plodonosný obrost, často jen „kyticovité“ pupeny, které po oplození zasychají. V období přechodu od výchovného řezu k udržovacímu obvykle stačí jen o něco méně stromy zakracovat, neboť se i tak dostavuje bez obtíží plná plodnost. V plné plodnosti je nutné regulovat velkou násadu květních pupenů, a to nejdéle řezem. Tím zajistíme zároveň kvalitnější a větší plody a zamezíme střídavou plodnost. Velmi dobře snáší hluboký zmlazovací řez, spojený se středním až hlubokým detailním řezem plodonosného dřeva. Hluboké zmlazení je často nezbytné, neboť se po zmlazení zkvalitní plodný obrost. Vytvoří se plodné trny až plodné větvičky, ale neproroste do vyloženě růstových výhonů. Z těchto důvodů je Oldenburgovo ideální pro ovocné stěny, kde je možno tento způsob řezu plně uplatňovat. Pro zajištění vysokých výnosů vyžaduje intenzívní hnojení.
Nejvhodnější dobu stromové zralosti je nutno pečlivě sledovat a pak ovoce co nejrychleji sklidit, jinak v krátké době během týdne spadne, zvláště při teplém a sušším podzimu.
Oldenburgovo je vhodné pro přeroubování, zvláště tam, kde je nutné omezit velikost korun pro hustý spon. Svou vysokou plodností se rovněž hodí do výsadeb jako doplněk k dočasnému zahuštění výsadby.
Oldenburgovo bylo používáno v Německu také jako východní odrůda pro šlechtění a vznikly tak odrůdy: Alkmene, Clivia a Ervin Baur.

Hlavní znaky pro rozpoznání

Typický habitus koruny, barva a tvar výhonů, typické znaky plodů, zejména tvar plodů, barva a v době zralosti mastná slupka.