Voda je neodlučitelnou součástí rostlin, a to všech jejich orgánů. Voda rozpouští živiny a umožňuje transport minerálních látek z půdy do pletiv, přemisťuje ústrojné látky v rostlině a udržuje uvnitř patřičný turgor. Značná část vody se spotřebuje na transpiraci, což činí největší podíl vody, a to až 99,5 %; ostatní voda slouží ke tvorbě orgánů.
Požadavky jabloní na vodu nejsou ve všech fenofázích stejné. Nejvíce vody spotřebují jabloně v období kvetení a zrychleného růstu letorostů a kořenů, což spadá do jarního období. Vysoké požadavky na vodu má i období maximálního narůstání plodů. Toto období se prakticky překrývá s diferenciací květných pupenů, kde je rovněž zvýšená spotřeba vody pro zajištění přísunu důležitých živin. Při zrání plodů je potřeba vody menší, a naopak nadbytek vody snižuje skladovatelnost plodů a vyzrávání letorostů. Ovocným stromům – zvláště jabloním – nesvědčí prudké kolísání obsahu vody v půdě, zejména v době vegetace. Náhlé ztráty vody z půdy při nevhodném obdělávání anebo nárazové zvýšení obsahu vody v půdě, zejména v období červnového opadu, má někdy za následek celkový opad jablek.
Závlahu většina ovocnářů považuje u jabloní za doplňkové zlepšení vláhových poměrů. Ve většině případů jabloně přečkávají na vhodných stanovištích suché období dobře. Jen v teplých a suchých podmínkách je zavlažování plně efektivní. Výsledky různých autorů, kteří zkoušeli vliv závlahy na výnosy jabloní (DVOŘÁK 1965, FRIEDRICH 1953), neukazují jednoznačné zvýšení sklizní při uplatňovaném zavlažování. Závlaha je vhodná u jabloní teprve tam, kde je průměr ročních srážek hluboko pod 500 mm a navíc, kde jsou tyto srážky nerovnoměrně rozděleny. Ve vhodných klimatických a půdních podmínkách postačuje maximální hospodaření půdní vláhou jednak správným obděláváním půdy, jednak sekáním trávníku v krátkých intervalech, hnojení vyššími dávkami dusíku a jinými agrotechnickými zásahy.
Pokud je nutné zavlažovat v jabloňových výsadbách, volíme raději vyšší dávky vody jednorázově než časté zavlažování nízkými dávkami vody. První potřeba zavlažování nastává v období rašení před rozpukem pupenů. V této době se přidává 20 – 50 mm vody – podle zásob zimní vláhy. Druhé zavlažování se doporučuje po odkvětu jabloní v množství od 30 – 50 mm vody. Závlaha v této době podporuje zejména vegetativní růst jabloní. Třetím důležitým obdobím, kdy bychom měli zajistit probíhající diferenciaci květných pupenů, spadá do poloviny června. Tato závlaha také působí na snížení červnového opadu plodů. Dávky vody volíme kolem 50 mm. V extrémně suchých podmínkách, zejména v propustných půdách, volíme v červenci ještě jednu závlahu, která ovlivňuje velikost plodů. Pozdější zavlažování již není třeba, neboť má negativní vliv na zrání plodů a vyzrávání letorostů. V oblastech, kde nelze očekávat dostatek zimní vláhy, se doporučuje zavlažení těsně před ukončením nebo po ukončení vegetační doby.